Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Effect of sigma receptor ligand haloperidol on cardiac excitability
Název česky | Účinek ligandu sigma receptoru haloperidolu na srdeční excitabilitu |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2005 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Physiological Research |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Fyziologie |
Klíčová slova | sigma receptor; haloperidol; cardiac excitability |
Popis | Haloperidol je jedním z klinicky nejčastěji používaných ligandů sigma receptorů. Jedná se o psychotropní látku, užívanou především při léčbě závažných psychiatrických onemocnění (schizofrenie, delirium apod.). Po jeho aplikaci jsou často popisovány nežádoucí vedlejší účinky na kardiovaskulární systém - tachyarytmie, KES, palpitace, vysoký krevní tlak a často i náhlá srdeční smrt. V naší práci jsme zjišťovali účinek haloperidolu na sodíkový proud INa a draslíkové proudy, přechodný proud z buňky Ito, proud na konci 250ms-impulzu IK,end (převážně sestává ze zpožděného proudu z buňky IK) a proud IK1. Iontové proudy byly měřeny metodou vnuceného napětí (voltage clamp) na celé buňce (whole cell patch clamp), na enzymaticky izolovaných komorových srdečních buňkách potkana kmene Wistar za pokojové teploty. Haloperidol reverzibilně inhiboval amplitudy všech zkoumaných proudů a tato inhibice byla koncentraně závislá (pod vlivem 1 umol/l haloperidolu - 39% inhibice INa, 39% inhibice Ito a 14% inhibice IK,end; pod vlivem 10 umol/l haloperidolu - 95% inhibice INa, 80% inhibice Ito, 37% inhibice IK,end a 29 % inhibice IK1). Inhibice Ito byla napěťově nezávislá, s malým posunem křivky ustálené inaktivace doleva (-1.4 mV; P<0.05). Zdánlivá inaktivace Ito byla haloperidolem urychlena (t = 27.4 +/- 3.3 ms v kontrole a 6.9 +/- 2.3 ms pod vlivem 10 umol/l haloperidolu). Inhibice obou dalších zkoumaných draslíkových proudů - IK,end a IK1 byla také napěťově nezávislá. Haloperidol působí reverzibilní a koncentračně závislou blokádu sodíkového a draslíkových membránových proudů v komorových kardiomyocytech potkana, přičemž nejúčinněji inhibuje INa a Ito. U draslíkových proudů je inhibice napěťově nezávislá. Pozorované zrychlení zdánlivé inaktivace Ito po aplikaci haloperidolu je typickou známkou interakce s Ito-kanály v otevřeném stavu. Vzhledem k zanedbatelnému účinku haloperidolu na křivku ustálené inaktivace Ito předpokládáme minimální interakci látky s kanály v inaktivovaném stavu. Bude nezbytné provést další měření s nižšími koncentracemi haloperidolu, aby bylo možno objasnit poměrně často popisované arytmogenní účinky u pacientů léčených haloperidolem i jinými ligandy sigma receptorů. |
Související projekty: |