Informace o publikaci
Skanovací elektronová mikroskopie tegumentu parazita Eudiplozoon nipponicum (Goto, 1891) ze žaber kapra (Cyprinus carpio L.)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Zoologické dny Brno 2006. Sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2006 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Zoologie |
| Klíčová slova | SEM; Eudiplozoon nipponicum; tegument |
| Popis | S využitím skanovací elektronové mikroskopie byl studován tegument parazita Eudiplozoon nipponicum (Monogenea, Diplozoidae)ze žaber kapra (Cyprinus carpio). Během vývojového cyklu se z vajíčka (má elipsovitý tvar, hladký povrch bez struktur, je opatřeno dlouhým filamentem a otevírá se víčkem) uvolňuje volně plovoucí larvička – onkomiracidium, která napadá hostitelskou rybu. Na žábrách hostitelské ryby se vyvíjí další stádium – diporpa. Zvláštností parazitů z čeledi Diplozoidae je, že nemohou přežívat do dospělosti samostatně, ale v určité fázi vývojového cyklu se diporpy párují a dále dochází k jejich trvalému srůstu a propojení pohlavních orgánů. Pro diporpu je typický neúplný přichycovací aparát v zadní části těla. Ve střední části těla diporpy se na dorzání straně nachází papila a na ventrální straně jamka, což jsou místa, kde dochází k překřižení diporp při jejich párování. U diporpy jsou již patrné náznaky příčného kroužkování tegumentu. Tělo adultního parazita je 5-12 mm dlouhé a 2-4 mm široké. Na předním konci jsou na ventrální straně subterminálně umístěná ústa a dvě příústní přísavky. V okolí ústního otvoru se nachází mnoho ciliátních struktur s možnou smyslovou funkcí. Tegument v přední části těla vytváří výrazné příčné rýhy, které jsou v laterálních oblastech přerušované. Na dorzální i ventrální straně přední části těla je velký počet ciliátních struktur, které mohou mít funkci smyslových receptorů. V oblasti překřižení a srůstu (vždy na ventrální straně původně samostatných jedinců) se nacházejí dva otvory, kterými ústí dělohy na povrch těla.Těmito otvory odcházejí vajíčka do vnějšího prostředí. V zadní části těla jsou výrazně vyvinuté příčné tegumentární rýhy. Na konci obou zadních částí se nachází symetrický haptor, který nese příchytný aparát tvořený osmi svorkami ve dvou řadách. Podél laterální oblasti zadní části těla až k haptoru probíhá řada papil, které mohou mít smyslovou funkci při pohybu parazita po povrchu hostitele. Tegument parazita a nalezené struktury s možnou smyslovou funkcí budou dále studovány metodami transmisní elektronové mikroskopie. |
| Související projekty: |