Informace o publikaci

Bubík, T. – Prázný, A. – Hoffmann, H. (eds.): Náboženství a věda. (recenze)

Autoři	KLAPETEK Martin
Rok publikování	2007
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Teologické studie
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
Obor	Filosofie a náboženství
Klíčová slova	Study of Religions, Religions, Science, Review
Popis	V roce 2006 vyšel první svazek edice PANTHEON: Religionistické studie pod názvem Náboženství a věda. Lze ho rozdělit do čtyř částí: nejprve jsou to upravené konferenční příspěvky do podoby kratších recenzovaných studií, které následují odborné články s religionistickou tématikou. Dále jsou to upravené bakalářské nebo diplomové práce studentů do podoby článků a recenze. Tato koncepce svá úskalí i přednosti. Ve sborníku mohou být také publikovány příspěvky, jejichž obsah nesouvisí s tématem ročenky. Dochází k roztříštěnosti jednotlivých částí svazku. Publikace kombinuje základní prvky ročenky a sborníku – výsledky bádání za uplynulý rok a texty tématicky se vztahující ke konferenci. Díky Pantheonu se rozšiřují možnosti publikací studentských prací z oblasti religionistiky. Když si povšimneme publikovaných religionistických studií (s. 13-152) vycházejících z pardubické konference Náboženství a věda (2005), nalezneme zajímavé texty, jejichž autoři patří mezi přední české, slovenské, ukrajinské a polské religionistiky. První přípěvek vykresluje problémy tolerance v mezikonfesních vztazích na území Ukrajiny (Jurij Babinow). Významná část příspěvků se věnuje reflexi české diskuze o religionistice v 90. letech 20. stol. (Tomáš Bubík), možnostem vědeckého zkoumání náboženství současně se společenskou angažovaností religionistiky a její aplikovatelností (David Václavík) nebo specifikům metodologie humanitních věd (Ivan Štampach). Mezi konkrétněji koncipované lze zařadit příspěvky věnované výkladu svatých textů v teologii a ve vědě o náboženství (Pavel Hošek) nebo polské religionistické terminologii (Henryk Hoffmann). Objevíme i texty zaměřené na kreacionismus v severoamerickém (Luboš Bělka) a arabském prostředí (Attila Kovácz) nebo postoje Prabhupádovy teologie k moderní vědě (Martin Fárek). Je zde také prostor pro možnosti teorie memetiky přispět k porozumění procesů v náboženských systémech (Pavel Titz), víru v Boha a psychologii náboženství (Vít Machálek) nebo osobnost badatele ve vědeckém studiu náboženství (Miloš Mrázek). Pokud věnujeme pozornost zahraničním textům, polští autoři sledovali poměr mezi vírou a rozumem v nauce římskokatol. církve (Sławomir Cebula), kosmické katastrofy a počátky náboženských systémů (Kazimierz Banek) a prezentaci náboženství v českých a polských zeměpisných učebnicích (Radosław Uliszak). Doplňujícím pólem k předchozímu oddílu ročenky jsou filosofické studie (s. 154-246) významných českých a polských odborníků. Čtenář zde nalezne text směřovaný k popisu vztahu vědy, víry a problému čisté radosti ukazující na to, že pouze s logikou vědeckého souznění v našem životě nevystačíme (Anna Hogenová). Tato interakce mezi vědou a náboženstvím - jakožto paralelními systémy - je z konkrétních důvodů částí odborníků shledávána slabou (Jiří Hořejší). Přesto je možné sledovat nové výhledy z oblasti vědy a jejich důležitost pro náboženství a spiritualitu (František Mikeš). V některých textech se v obecnosti popisuje komunikace mezi náboženstvím a vědou jako dvěmi odpovědnými lidskými cestami k světu a jeho skutečnostem (Radim Palouš, Aleš Prázný). Dva příspěvky jsou věnovány vztahům vědy a víry v dílech J.A. Komenského (Jiří Beneš, Věra Schifferová). Mezi konkrétněji koncipované texty lze zařadit příspěvek věnovaný filosofickým a náboženským vizím zla (Leonard Pełka) a zamyšlení o sounáležitosti filosofie a náboženství v dílech Rádla, Hejdánka a Patočky (Tomáš Hejduk). Veškeré v češtině, polštině a angličtině publikované studie byly doplněny bibliografií, cizojazyčným shrnutím a představením autora.