Informace o publikaci
Akutní transverzální idiopatická myelitida
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Neurológia pre prax |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Neurologie, neurochirurgie, neurovědy |
| Klíčová slova | transverse myelitis; diagnosis |
| Popis | Akutní transverzální myelitida (ATM) je vzácné zánětlivé onemocnění postihující míchu, rozvíjí se v průběhu několika hodin nebo dní až týdnů. Diagnostika může být velmi obtížná a dospějeme k ní často až per exclusionem. Úskalí diagnostiky ATM demonstrujeme na případu 53letého muže. Pacient byl akutně přijat na JIP NK FN Brno pro rychle se rozvíjející kvadruparézu s hranicí čití od Th5 kaudálně, která v době přijetí 6 hodin od vzniku byla těžkého stupně a dále progredovala během dalších 6 hodin do triplegie s velmi těžkou parézou na PHK. Tomuto stavu nepředcházela žádná infekce, vakcinace či jiný provokující faktor a z cévních rizik byla přítomna pouze dyslipidémie. Vzhledem k velmi rychlému rozvoji zvažována na prvním místě ischemická etiologie. Akutní CT mozku, krční a hrudní míchy neprokázalo patologické změny, na následném MR vyšetření byl v rozsahu C2/3 až C7/Th1 patrný v T2WI zvýšený signál v celém objemu míchy s náznakem lehké expanze, radiologem zhodnoceno jak možnost myelitidy, tak míšního infarktu. MR mozku v normě. Během následujících dní jsme provedli dvakrát likvorové vyšetření, vždy s nezánětlivým nálezem a negativními oligoklonálními pásy. Za pomoci sérologických a imunologických vyšetřeních byla infekční etiologie vyloučena. S odstupem 9 a 39 dnů od vzniku onemocnění jsme opakovali MR CTh páteře s kontrastní látkou, kde byla popsána při druhém vyšetření progrese postižení míchy od prodloužené míchy až po etáž Th7 s výraznou expanzí a s nepravidelným enhancement gadolinia, při třetím vyšetření již známky ústupu myelitidy spolu s atrofizací míchy v krčním úseku. Na základě uvedených nálezů a průběhu jsme případ zhodnotili jako akutní idiopatická transverzální myelitida. V akutní fázi byl pacient přeléčen pulzní kortikoterapií v dávce 2,5 gramu metylprednisolonu a současně po dobu 12 dní Acyclovirem. Vzhledem k absenci terapeutické odpovědi byla provedena série terapeutických plazmaferéz, bez klinického efektu. Během 45 dnů pobytu na NK došlo pouze k částečnému návratu hybnosti PHK, zůstala triplegie LHK a obou DKK, areflexie na končetinách, taktilní hypestézie od Th 5 kaudálně a porucha sfinkterů. Klinický stav byl komplikován mediotitidou levého ucha, bronchitidou a uroinfekcí, vždy důkladně přeléčené ATB dle citlivosti. Po celou dobu spontánně ventiloval bez nutnosti podpůrné plicní ventilace i při hraničních hodnotách FVC. Pacient předán do další péče spinální jednotky. Akutní transverzální myelitida je onemocnění, které vzhledem ke své vzácnosti (1 až 4 případy/rok/1 milion) a obtížné diferenciální diagnostice může činit diagnostické rozpaky. Podle navržených diagnostických kritérií ATM (publikované Transverse Myelitis Consortium Working Group v Neurology 2002) patří mezi stěžejní diagnostická kritéria: progrese oboustranného míšního neurologického deficitu s jasně určenou hranicí poruchy citlivosti po dobu minimálně 4 hod. (max. 21 dnů), průkaz zánětu pomocí pleocytózy v likvoru, zvýšení IgG indexu v likvoru nebo přítomností enhancement po podání gadolinia na MR míchy. Nutno vyloučit extramedulární kompresi, klinický deficit odpovídající distribuci a.spinalis anterior jako známky míšní ischemie, míšní AV malformaci, roztroušenou sklerózu, akutní diseminovanou encefalomyelitidu, infekční myelitidu a zánětlivé onemocnění pojiva (systémový lupus, sarkoidóza, Behcet, Sjogren, smíšené onemocnění pojiva: tzv. disease-associated ATM). Základními kritérii odlišujícími ATM od míšní ischémie byly v našem případě kromě charakteru míšního deficitu i progrese po dobu delší než 4 hodiny a nález enhancement na MR. |
| Související projekty: |