Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)

• Autoři: RYMEŠOVÁ Dana; SLÁMOVÁ Petra; HANEL Jan; SVOBODOVÁ Jana; ZÁRYBNICKÁ Markéta; ŠŤASTNÝ Karel; ALBRECHT Tomáš; ŘEHÁK Zdeněk; BRYJA Josef
• Rok publikování: 2008
• Druh: Konferenční abstrakty
• Fakulta / Pracoviště MU: Přírodovědecká fakulta
• Popis: Sovy jsou považovány za sociálně monogamní ptáky, nicméně jejich genetický párovací systém byl dosud studován jen u sedmi druhů. Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) je v Krušných horách studována již od roku 1999. V roce 2006 se zde začalo se sběrem krevních vzorků pro analýzy párovacího systému a za účelem studia genetické struktury populace. Dosud bylo genotypováno 107 jedinců (19 samic, 15 samců a 73 mláďat) na 7 mikrosatelitovych lokusech. Při jednoduchém srovnání genotypů rodičů a mláďat bylo zjištěno, že u 41,7 % mláďat chybí alela jednoho z rodičů. Tyto nesrovnalosti jsou však vysvětlitelné vysokou frekvencí nulových alel na některých lokusech (až 40,4 % na lokusu BOOW13; 2,5 % na lokusu BOOW18 – odhad z programu Cervus 3.0 na základě genotypů všech adultů). Při analýze paternity v programu Cervus 3.0, do níž vstupoval genotyp matky (jako matka byla označena samice odchycená na hnízdě), byl u osmi mláďat z 65 (počet mláďat z hnízd, kde se podařilo získat krevní vzorek samce) určen jako nejpravděpodobnější otec jiný samec, než který byl odchycen u hnízda. Hodnoty „LOD score“ pro nejpravděpodobnějšího a sociálního otce se však lišily velmi málo a rovněž počet „mismatching“ lokusů byl u obou samců stejný. U žádného hnízda však nebylo zjištěno, že by mládě dvou heterozygotních rodičů neslo cizí alelu, což by při výskytu nulových alel spolehlivě dokazovalo mimopárové oplodnění. K doplnění a upřesnění těchto předběžných výsledků přispěje navýšení vzorku zkoumaných jedinců, odběry z dalších hnízdních lokalit, podrobnější analýzy a případné hledání nových, dostatečně variabilních mikrosatelitů.