Informace o publikaci
Čeští fašisté na Moravě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Politické spektrum českého politického stranictví bylo o svoje extrémní prvky obohaceno poměrně časně. Čeští fašisté se objevili na scéně r. 1922 a už před jeho koncem přišli s programem, i když jen mlhavým. V jeho pozadí byl zřetelný vyhrocený český nacionalismus, zaměřený proti Němců, proti internacionalismu socialistů a zejména komunistů, proti "národně vlažnému" Hradu a stále silněji proti světovému židovstvu. Moravští fašisté se sdružili kolem týdeníku Hanácká republika, který od jara 1923 vycházel pod názvem Národní republika. V Brně aktivně působili RNDr. Vladimír Teyrovský, zakladatel české etologie a MUDr. Jan Navrátil, majitel sanatoria v Brně Králově Poli. V březnu 1926 došlo ke spojení s dalšími fašizujícími subjekty a vznikla Národní obec fašistická (NOF), jejíž krajské složky se nazývaly župy a místní jednoty. Šlo o sdružení polovojenského typu, v němž platil tvrdý vůdcovský princip. Současně vznikly i stavovské organizace, fašistické odbory, zemědělský syndikát, mládežnická organizace, jež si přisvojila pojmenování Omladina a Fašistické studentské sdružení. Nové politické seskupení si vytvořilo i vlastní ozbrojenou složku, milici vydávanou pořadatelské sbory, oblečenou podle svého italského vzoru do černých uniforem a nazvanou Junáci NOF. Mezi důstojníky zaujímal zvláštní pozici generál Gajda, o němž se již od května 1926 šířily pověsti, že je nejen tajným členem NOF, ale dokonce i vůdcem tohoto hnutí. Program Národní obce fašistické lze v této době shrnout do čtyř bodů: 1. rušení systému pluralitní parlamentní demokracie a vytvoření autoritativní centrální správy v čele s vůdcem, 2. Rozpuštění Komunistické strany Československa, 3. Omezení práv Němců, Maďarů, cizinců a Židů a 4. Změna československé zahraniční politiky znamenající odmítnutí Locarna a provádění důsledné protiněmecké politiky, současně přerušení jednání se sovětským Ruskem a vůbec přerušení všech styků se sovětskou vládou. Teoreticky rozpracoval podobu fašistického Československa ve svém spisku fašistický stát O. Lebloch, brněnský novinář a redaktor Moravské orlice, bývalý člen strany národně socialistické. U něj se poprvé v českém prostředí uceleněji objevila myšlenka vytvoření korporativního státu. Roky 1925/26 znamenaly československou vnitropolitickou krizi, která přivodila též aktivizaci fašistů. Přijetí německých politiků do vlády uvolnilo fašistům ruce. V r. 1926 také proběhla tzv. převratová aféra, po níž byl gen. Gajda, obviněný z přípravy protistátního puče, zbaven vojenské hodnosti a funkce. |
| Související projekty: |