Informace o publikaci
Chironomid larvae in two types of Western Carpathian spring fens differing in mineral richness
| Název česky | Larvy pakomárů ve dvou minerálně odlišně bohatých typech pramenišť Západních Karpat |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Pakomárovití patří ke skupinám, které jsou na rašeliništích hojně studovány (Rosenberg et al. 1988; Paasivirta et al. 1988; Wrubleski 1987; Rossaro et al. 2006). Z pramenných slatinišť, které jsou v západních Karpatech (na hranici České a Slovenské republiky)relativně běžné, však data chybí. Pramenná slatiniště jsou velmi unikátní díky variabilitě chemického složení podzemní vody, které vytváří dlouhý pH/vápníkový gradient (nazývaný gradientem minerální bohatosti ve smyslu Hájek et al. 2006). Tento gradient ovlivňuje změny ve struktuře a druhové bohatosti bioty od extrémně minerálně bohatých pěnovcových pramenišť k minerálně chudým rašeliníkovým slatiništím. V této studii byla v roce 2006 sledována struktura a druhová bohatost společenstev larev pakomárů na dvou lokalitách reprezentujících oba extrémy tohoto gradientu. První lokalita byla minerálně velmi bohatá, se silným srážením pěnovce zatímco druhá byla minerálně chudá s dominancí rašeliníku. Obě lokality byly v závislosti na vzdálenosti od pramene, který je zdrojem minerálně bohaté podzemní vody, heterogenní v minerální bohatosti (a také pH). Vzorky larev pakomárovitých byly na obou lokalitách odebírány s ohledem na hjejichj prostorovou variabilitu na podélném gradientu od pramenného vývěru po pramennou stružku odvodňující celé prameniště. Vzorky byly odebírány kopaným vzorkováním pomocí ruční sítě (velikost oka sítě 500 mikronů), 3x za rok na jaře v létě a na podzim na vzorkovacích plochách s homogenním substrátem dna a to na 5 u pěnovcového prameniště a 6 u rašeliníkového prameniště. Celkově bylo nalezeno 7.673 jedinců 53 taxonů ve 33 vzorcích z obou lokalit. Společenstva, zvláště poblíž pramenných vývěrů, se skládala převážně z typických krenobiontních a krenofilních druhů. Tyto druhy byla na poměrně krátké vzdálenosti (zhruba 400m) nahrazovány epirhitrálními druhy. Na pěnovcovém prameništi byl počet taxonů negativně korelován s teplotou vody která se zvyšovala od pramene směrem po toku a pozitivně se zvyšováním podílu štěrku v substrátu dna (rs = -0.9, p > 0.05). Počet jedinců koreloval negativně s pH vody (rs = -0.90, p > 0.05). Počet taxonů ve vzorcích odebraných na rašeliníkovém prameništi byl pozitivně korelovaný s koncentrací Ca ve vodě (rs = 0.94, p > 0.005), s podílem kamenů v substrátu (rs = 0.87, p > 0.05) a konduktivitou (rs = 0.83, p > 0.05). Pravděpodobně byli na pěnovcovém prameništi díky menší heterogenitě podmínek prostředí počet druhů v jednotlivých vzorcích stejně jako taxonomické složení relativně stabilní. Proto byly společenstva pakomárovitých více variabilní v průběhu sezóny. Oproti tomu na rašeliníkovém prameništi byl silný gradient fyzikálně-chemických parametrů od vývěru po pramennou stružku (zvláště v koncentraci Ca a pH vody), které hodně ovlivňovaly změny v rozložení taxonomického složení, nezávisle na změnách sezóny. Tento environmentální gradient způsoboval také nárůst druhové bohatosti a počtu jedinců dolů po toku a jeho vliv překrýval vliv sezónnosti. |
| Související projekty: |