Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Islám jako součást vyučování na německých a rakouských státních školách
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2010 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Pantheon. Religionistické studie. |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Filosofie a náboženství |
Klíčová slova | Islam; Germany; Austria; Public Schools; Education |
Popis | S ohledem na demografickou proměnu vyznavačů islámu v Německu a fungováním koránských kurzů se dlouhodobě diskutují otázky spojené s výukou islámu na stáních školách. Jedním z výsledků tohoto procesu bylo i prohlášení spolkového ministra vnitra Wolfganga Schäubla (CDU) z března 2008. Podle něj se islám má v budoucnosti stát vedle dosavadní výuky křesťanství nebo judaismu volitelným předmětem v rámci vyučování náboženství na německých státních školách. Oproti Rakousku, kde má islám v posledních desetiletích své místo ve vzdělávacím procesu, mají v Německu se zvládnutím současné situace daleko věští obtíže. Nejde jen o daleko vyšší počty žáků a studentů, kteří mají zájem výuku islámu navštěvovat a o nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Základním problémem je to, že ze strany státu není uznáno některé z muslimských náboženských společenství jako představitel islámu. Projevuje se zde jeden z paradoxů historie. Zahraniční politika Rakouska-Uherska, která vedla v roce 1878 k okupaci Bosny a Hercegoviny a posléze k její anexi v roce 1908, nastartovala zcela odlišný vývoj než v sousedním Německu. Díky tomuto procesu získali muslimové již od roku 1912 status náboženské společnosti, který si uchovali i po rozpadu podunajské monarchie v roce 1918. Tato situace se promítla také do vzdělávání. Do obou zemí od začátku 60. let 20. stol. přicházeli zahraniční dělníci a to později i z muslimských zemí. Jejich potomci - nynější mladí studenti se zájmem o výuku islámu - přesto mají v Rakousku i v Německu naprosto odlišné možnosti. |