Informace o publikaci
Significance of starvation for modern man
| Název česky | Význam hladovky pro moderního člověka |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Pojmu ozdravná hladovka nebo půst se v odborné a populární literatuře nepoužívá příliš často. Dokonce mnozí lékaři a jiní medicínsky vzdělaní odborníci se k této problematike vyjadřují zřídka nebo vůbec ne. Půst nebo dlouhodobé hladovění je jako dobrovolné odmítání jakékoli stravy, tedy i šťáv, jedním z nejdůležitějších, ale současně nejméně pochopených způsobů uchování a obnovy zdraví. Půst doporučují a praktizují všechna velká náboženství: kresťanství, islám i budhismus. Hladovku sami praktizovali a jí i své pacienty léčili mnozí významní léčitelé či osobnosti vědeckého života v minulosti. Můžeme zmínit například Hippokrata, zakladatele racionální a dynamické medicíny, nazývaného Otec medicíny, Abú Alího al-Husayna ibn Abdalláha ibn Sína (Avicennu), Pythagora, Sokrata, Platóna, dále zakladatele vědeckého pojetí hygieny- Christopha Wilhelma Hufelanda, nebo amerického spisovatele, nositele Pulitzerovy ceny, Uptona Bealla Sinclaira. Současná západní lékařská věda hladovku zatratila, protože podle ní sleduje čistě náboženské účely očisty duše, ale nepřináší žádný užitek tělu. Fakta však dokazují opak. V literatuře najdeme popsané případy, kdy byly pomocí hladovky zvládnuty i některé nevyléčitelné choroby. Je na samotné současné medicíně, aby opět objevila blahodárný vliv hladovky na organismus člověka a začala se seriózně zabývat výzkumem vhodnosti její indikace při různých onemocněních. |
| Související projekty: |