Informace o publikaci
K sociálním a ekonomickým funkcím jarních dětských obchůzek na Záhoří
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Národopisná revue |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | ritual rounds; social function; economic motivation; ethno-cultural tradition; Záhoří |
| Popis | Etnografický region Záhoří se rozkládá mezi dvojicí známějších národopisných oblastí - Valašskem a Hanou. Specifický sociální a ekonomický vývoj posledních dvou století zde umožnil přetrvání řady událostí výročního obyčejového cyklu v původní podobě s nepřerušenou kontinuitou. Jedněmi z nejvýraznějších a stále živých jsou jarní obchůzky dívek a chlapců. Na Smrtnou neděli připadá obchůzka se smrtí (obce Býškovice, Libosváry, Žákovice), pouze v jedné lokalitě je doloženo nepřerušené konání obchůzky se stromkem (borkem) na Květnou neděli (Libosváry). Typickou jarní obchůzkou chlapeckých kolektivů je klapotání od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty (koná se téměř ve všech vesnicích regionu). Přes odlišnou genezi těchto obřadních obchůzek můžeme u nich identifikovat mnohé společné rysy. Sehrávají důležitou funkci předávání sociálních návyků a zkušeností mezi jednotlivými různě starými členy dětských kolektivů. Řídícím prvkem u chlapců i děvčat je vedoucí (kapitán, kapitánka), který v této funkci fakticky završuje svůj podíl na aktivitách společenství školou povinných dětí. V důsledku společenských změn posledních dvou století došlo k proměnám a posunům v obsahu a formě obchůzek, vytratily se mnohé obřadní prvky, naopak dominuje společensko-zábavní funkce. Důležitým motivačním faktorem pro účast dětí na obchůzkách je ekonomický zřetel - podíl na získané koledě (peníze, sladkosti). |