Informace o publikaci

Příslib zákonodárce přijmout restituční zákon v judikatuře Ústavního soudu

Autoři	JÄGER Petr
Rok publikování	2010
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Jurisprudence
Fakulta / Pracoviště MU	Právnická fakulta
Citace
www	http://www.jurisprudence.cz
Obor	Právní vědy
Klíčová slova	Constitutional Court; case-law; property restitution; promise of legislator; legitimate expectation; church; legislative omissions
Popis	Ústavní soud ustáleně judikuje, že stát (zákonodárce) má povinnost přijmout zvláštní předpis týkající se restituce (původně) církevního majetku (nálezy sp. zn. II. ÚS 528/02, stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05, sp. zn. I. ÚS 663/06; a dále řada usnesení vycházejících z prvních dvou rozhodnutí). Rovněž Ústavní soud ustáleně judikuje, že této povinnosti státu vydat zvláštní restituční předpis odpovídá legitimní očekávání na straně církevních subjektů založené ustanovením blokačního § 29 zákona o půdě. Nález sp. zn. I. ÚS 663/06 ve vztahu k této judikatuře poprvé zohlednil aspekt plynutí času, když konstatoval, že vzhledem k dlouhodobé nečinnosti zákonodárce (státu) se otvírá se oprávněným církevním subjektům prostor pro podávání individuálních žalob (restitučních sui generis), které mají zaplnit chybějící restituční právní úpravu (obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05). O těchto žalobách mají obecné soudy rozhodovat bez ohledu na absenci zvláštního restitučního předpisu při zohlednění „smyslu nápravy křivd po roce 1989.“ K tomu, podle názoru Ústavního soudu, aby zákonodárce přijal odpovídající právní úpravu, již měl dostatek času, ať je již počítána od účinnosti blokačního paragrafu, či od doby, kdy Ústavní soud tuto povinnost zákonodárce výslovně konstatoval.