Léčba dospělých pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií dle protokolu GMALL 07/2003 a její vysledky-první zkušenosti v České republice

• Autoři: FOLBER František; ŠÁLEK C.; DOUBEK Michael; SOUKUPOVÁ MAALOUFOVÁ J.; VALOVÁ Tereza; TRKA Jan; GÖKBUGET N.; VYDRA J.; KOZÁK Tomáš; HORÁČEK J.M.; ŽÁK P.; CETKOVSKÝ Petr; HOELZER D.; MAYER Jiří
• Rok publikování: 2010
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Vnitřní lékařství
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• Obor: Onkologie a hematologie
• Klíčová slova: acute lymphoblastic leukemia; adults; chemotherapy; hematopoietic stem cell transplantation; adverse event; risk factors; GMALL 07/2003 trial
• Popis: V této analýze prezentujeme dvouleté zkušenosti s léčbou akutní lymfoblastické leukemie dospělých (ALL) dle protokolu německé studie GMALL 07/2003 na hematologických pracovištích skupiny CELL (Česká leukemická skupina – pro život). Metody: Do analýzy bylo zařazeno celkem 37 pacientů. Hodnotili jsme dosažení kompletní a molekulární remise, výskyt relapsu a stav pacientů na konci sledovaného období. Byl sledován výskyt nežádoucích účinků po jednotlivých cyklech chemoterapie a příčiny úmrtí. Byla provedena statistická analýza rizikových faktorů ovlivňujících přežití pacientů. Výsledky: Kompletní remise bylo dosaženo u 36 (97%) pacientů, molekulární remise u 16 (62%) z 26 vyšetřitelných pacientů. Relaps onemocnění byl pozorován u 5 (14%) pacientů. Na konci období sledování s mediánem 261 dní bylo 28 (76%) pacientů živých v kompletní remisi, jeden (3%) s relabovaným onemocněním a 8 (22%) zemřelo. Příčinou smrti byla v 5 případech toxicita léčby a u 3 pacientů relaps či progrese ALL. Nežádoucí účinky léčby následovaly nejčastěji po 1. konsolidaci, 1. fázi indukce, 2. konsolidaci a 2. fázi indukce. Šlo většinou o infekční komplikace v rámci febrilní neutropenie, mukositidu gastrointestinálního traktu a nežádoucí účinky PET-asparaginázy. Toxicita alogenní transplantace byla obvyklá, 4 (25%) pacienti po transplantaci zemřeli. Dvouleté přežití bez progrese bylo 66%, dvouleté celkové přežití 70%. Jako prognosticky nepříznivé rizikové faktory byly identifikovány vysoké riziko, věk pacientů nad 35 let, infiltrace CNS, relaps onemocnění a přetrvávající pozitivita minimální zbytkové nemoci. V diskuzi dále popisujeme praktické zkušenosti a možná úskalí tohoto protokolu. Závěr: Naše počáteční zkušenosti jsou pozitivní. Léčba je proveditelná, dosavadní výsledky velmi dobré a toxicita přijatelná. Pacienti s vysokým rizikem by měli být směřováni k alogenní transplantaci, jelikož výsledky samotné konsolidační chemoterapie jsou v této skupině velmi špatné. Myslíme si, že tento léčebný protokol by se mohl stát standardem léčby akutní lymfoblastické leukemie dospělých v České republice.