Informace o publikaci
Mikrobiologický profil popálené plochy u dětí
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2010 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Nozokomiálne nákazy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Chirurgie včetně transplantologie |
| Klíčová slova | Burns; infection of burn wound |
| Popis | Abstrakt: Cíl: Definovat nejdůležitější mikrobiologické agens podílející se na rozvoji infekce popálené plochy u dětí. Úvod: Infekční komplikace jsou jednou z hlavních příčin mortality popálených pacientů, prodlužují dobu hospitalizace a zvyšují náklady na léčbu. Dramatický vývoj v různých oblastech léčby těžce popálených pacientů výrazně zvýšil šanci na jejich přežití. Také v oblasti infekčních komplikací došlo za posledních 5 desetiletí k významnému posunu. V minulém století výrazně dominovaly infekční komplikace v oblasti popálené plochy, jejichž výskyt se díky dnešnímu přístupu k časné nekrektomii a následnému promptnímu uzávěru defektů postupně snižuje, přesto je stále neuspokojivý. Proto představují, v průběhu terapie popálených pacientů, stále závažnou komplikaci. Typ studie: monocentrická, retrospektivní Materiál a metodika: Do studie bylo zahrnuto celkem 97 dětí (40 děvčat) s termickým traumatem hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče (JIP) Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno v letech 2006-2009. Základní předpoklad pro zařazení do studie byl věk do 14 let, termické trauma a hospitalizace na JIP. Průměrný věk pacientů v souboru byl 2,72 let (1-14 let). Průměrný rozsah popálené plochy byl 16,25% TBSA (5-75% TBSA). Průměrná délka hospitalizace 19,10 dní (4 – 78 dní), na JIP 9,42 dní (2 – 59 dní). U těchto pacientů byla pravidelně monitorována mikrobiologická situace nejen v oblasti popálených ploch. Vlastní realizace probíhala formou a stěrů otisků, které byly následně přeneseny na kultivační půdu. Půdy byly kultivovány 18-24 hodin při teplotě 35-37 oC, krevní agar v atmosféře se zvýšenou tenzí (9%) CO2, VL agar (u stěrů, pro záchyt anaerobních mikrobů) v anaerobní atmosféře, ostatní půdy v běžné atmosféře. Při negativním kultivačním nálezu za 24 hodin jsme prodloužili kultivaci na 48-72 hodin. Narostlé bakteriální kultury byly identifikovány za pomoci komerčně vyráběných souprav. Výsledky: U těchto dětí bylo cílenou mikrobiologickou surveillance popálené plochy izolováno 1157 kmenů bakterií. Z tohoto počtu připadalo celkem 811(70.10%) kmenů na grampozitivní a 346 (29.90%) na gramnegativní bakterie. Z materiálů z popálených ploch nebyly izolovány žádné kvasinky ani plísně. Z pohledu poměru grampozitivních ke gramnegativním kmenům bakterií v jednotlivých fázích hospitalizace se potvrzuje postupný pokles poměru G+/G-. Zatímco v prvním týdnu hospitalizace činil poměr G+/G- 4.25:1, ve druhém týdnu hospitalizace 1.88:1 a dále 1.77:1. Nejčastěji izolovanou bakterií z grampozitivního spektra byly Koagulasa negat.staphylococci 463 kmenů (40.02%), Bacillus sp. 121 kmenů (10.46%) a Staphyloccocus aureus 100 kmenů (8.64%), mezi gramnegativními bakteriemi potom Acinetobacter baumannii 121 kmenů (10.46%), Escherichia coli 113 kmenů (9.77%) a Pseudomonas aeruginosa 29 kmenů (2.51%). Ve sledovaném období došlo k výraznému poklesu absolutního počtu gramnegativních bakterií, zejména kmenů Acinetobacter baumannii. Závěr: Ve studii se nám podařilo definovat základní mikrobiologické agens podílející se na rozvoji infekčních komplikací v oblasti popálené plochy. Pozitivním výsledkem je redukce absolutního počtu gramnegativních bakterií v průběhu sledovaného období. |