Informace o publikaci
Současné přístupy aplikované v rámci revitalizace krajiny v bývalých těžebních oblastech postindustriální kraijny
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Snaha o odstranění škod po ukončení důlní činnosti má v České republice více než 150 let dlouhou tradici. Vývoj pohledů na opětovné využívání a oživení krajiny se odráží i v termínech rekultivace, revitalizace a resocializace. Nejvýraznějšími příklady snah o rekonstrukci krajiny po těžbě jsou především povrchové Severočeské dobývací prostory. Příkladem menšího postindustriálního prostoru po ukončení hlubinné těžby je oblast Rosicko-Oslavanska, kde vlastní těžba a spalování uhlí v oslavanské elektrárně bylo ukončeno v roce 1993. Halda hlušiny z hlubinného dolu Kukla v Oslavanech byla rekultivována (zatravnění, vysázení keřů a stromů), nyní je však hlušina druhotně využívána a z haldy odebírána. Třídění materiálů, odvoz těžkou technikou a další technické práce narušily již rekultivované plochy včetně přirozeného postupu vegetace. Halda popílku po spalování uhlí je ve vlastnictví soukromé firmy (Prefa, a.s.), která popílek a strusku využívá jako plnidlo do panelů a tvárnic. Postupně je tak odebírán materiál z haldy, jejíž aktivní stěna je zdrojem prachu pro město Oslavany. Na prozatím nedotknutých částech svahů haldy je uchycena vegetace vytvářející pestrá vegetační společenstva, která se navíc diverzifikují podle světových stran. V dotazníkovém šetření mezi obyvateli Oslavan týkajícího se jejich vnímání stavu životního prostředí se neprojevilo negativní vnímání popílku jako zdroje znečištění ovzduší, celkově obyvatelé vnímají spíše trendové jevy týkající se rostoucí dopravy (negativně), odpadového hospodářství (kladně) apod. |
| Související projekty: |