Informace o publikaci
Makrozoobentos pramenných stružek na slatiništích moravsko-slovenského pomezí
Název česky | Macroinvertebrate assemblages of fen streamlets in the outer part of the Western Carpathians |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2012 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Prameništní slatiniště jsou díky přirozeně velmi stálým podmínkám prostředí, obvykle malé velikosti a relativní izolovanosti vhodným modelovým prostředím pro různé ekologické studie. Náplní této práce bylo studium společenstev vodních bezobratlých v ekologicky odlišných typech pramenných stružek v oblasti moravsko-slovenského pomezí a faktorů, které ovlivňují jejich druhové složení a rozmanitost. Celkem bylo studováno 26 permanentních, minerotrofních lokalit, na kterých bylo zjištěno 267 taxonů vodních bezobratlých ve 103 140 jedincích, přičemž druhová bohatost byla největší u řádu dvoukřídlých. Na základě druhového složení byly studované stružky klasifikovány do čtyř skupiny (A, B, C, D). Ve skupinách A, B a D dominovala permanentní fauna, ve skupině C převažoval hmyz a složení společenstva se podobalo spíše společenstvu typickému pro intermitentní stružky. Byly nalezeny dva hlavní směry variability v druhových datech. Prvním byl gradient minerální bohatosti, který dělil studované lokality do dvou odlišných skupin, na bazické (A, B, C) a kyselé (D). Shodný vliv minerální bohatosti byl ve studované oblasti prokázán např. v případě vegetace, malakofauny, krytenek nebo opaskovců a ukazuje se, že určitý vliv má i na společenstvo vodních bezobratlých. Bazická slatiniště se dále dělila především podle charakteru substrátu a také podle sezónní stálosti lokalit, která představovala druhý směr variability v datech. Ta odlišovala především částečně vysychající stružky skupiny C a stálé stružky skupiny D. Závěrem lze konstatovat, že největší vliv na složení společenstva mělo pět faktorů: konduktivita vody (na základě vyšší konduktivity vody se oddělovaly stružky skupiny A), obsah dusičnanů (A), podíl písku v substrátu (B), teplota vody (C) a hloubka vody ve stružce (D). Obecně lze říci, že v rámci studovaných stružek se stenotopní druhy vyskytovaly na koncích minerálního gradientu a v jeho střední části převažovaly druhy eurytopní. |
Související projekty: |
|