Informace o publikaci
Prostorové uspořádání suchozemských
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Hlavním cílem této studie bylo analyzovat prostorové uspořádání jedinců a druhů suchozemských plžů na velmi malých plochách (menších než 1 m2). Práce si také klade za cíl definovat vzorkovací úsilí (plochu), které by umožnilo vytvářet spolehlivé a smysluplné odhady druhového bohatosti a abundance terestrických plžů. Výzkum probíhal ve dvou kontrastních typech prostředí, a sice v listnatých lesích a bezlesých slatiništích střední Evropy. Celkem bylo prozkoumáno 29 izolovaných slatinišť v oblasti Západních Karpat a 28 přirozených lesních stanovištích na Moravě, v obou případech rovnoměrně pokrývajících hlavní ekologické gradienty ve vztahu k diverzitě malakofauny. Na každé lokalitě byly vytyčeny a kompletně odebrány tři hnízdovitě uspořádané plochy 25x25 cm2, 50x50 cm2 a 75x75 cm2. Zjistili jsme, že lesní malakocenózy jsou v průměru druhově bohatší než společenstva slatinišť. Tento rozdíl je způsoben především nepřítomností větších druhů plžů na slatiništích, která obývají signifikantně menší druhy. Jedinci na obou typech biotopů vykazovali nerovnoměrnou, shloučenou disperzi, přičemž plocha 50x50 cm2 již byla dostatečná pro spolehlivý odhad abundance pro uvedenou plochu na lesních stanovištích. Ovšem jednici na slatiništích byli i na této ploše více shloučení, navzdory menší variabilitě velikostí těl přítomných druhů, a tudíž ani tato plocha nemusí poskytovat velmi přesné informace pro odhad celkových abundancí. Prostorové uspořádání druhů bylo na obou biotopech obdobné a plocha 50x50 cm2 se jeví jako dostatečná pro vytváření relevantních odhadů druhové bohatosti suchozemských plžů na tomto prostorovém měřítku. Počty druhů na nejmenších plochách (25x25 cm2) byly v mnoha případech signifikačně nižší, než by se dalo odvodit na základě druhové bohatosti větších ploch, takže jsme pro dané měřítko na obou biotopech nezaznamenali tzv. „efekt malé plochy“. |