Informace o publikaci

Teoretizování o žánrové povaze a fikčních světech českých sci-fi komedií

Autoři	KOKEŠ Radomír
Rok publikování	2011
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Iluminace. Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu.
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
Obor	Písemnictví, mas-media, audiovize
Klíčová slova	sci-fi; fictional worlds theory; poetics of cinema; czech cinema
Popis	Studie navrhuje svého druhu poetický přístup ke zkoumání žánru v české kinematografii, který spočívá v chápání žánru jako víceméně uměle vytvořené „nálepky“, která zahrnuje skupinu filmových textů sdílejících soubor vlastností v rovinách (a) generování fikčního světa (fictional world), (b) stylistických vzorců (patterns), (c) narativních vzorců (patterns). Bazální „top-down“ předpoklad pro výběr vzorku tvořil předpoklad, že všechny filmy musí splňovat podmínku, že nějaký jejich prvek odporuje tomu, co je v reálném světě považováno za fyzikálně možné. Dále výzkum postupoval „bottom-up“, kdy hledal v rámci rozsáhlého vzorku filmy sdílející nějaký soubor shodných rysů. Z tohoto hledání vzešel soubor filmů tvořících v užším a širším smyslu žánr, který byl nazván jako sci-fi komedie. V užším slova smyslu zahrnuje filmy Zabil jsem Einsteina, pánové…, v „Pane, vy jste vdova!“ i v Zítra vstanu a opařím se čajem a Což takhle dát si špenát, v širším slova smyslu ještě filmy Ztracená tvář, Kdo chce zabít Jessii? a Velká filmová loupež. Filmy byly analyzovány pomocí autorovy vlastní teorie fikce, v němž se proces zprostředkování vyprávění (narrative) a fikčního světa nazývá fikcizace (fictisation). Jako charakteristické vlastnosti fikcizací žánru sci-fi komedií (v užším slova smyslu) byly rozpoznány tři: (a) silná (jednofázová či dvoufázová) expozice, (b) dvoudomá fikcizace a (c) přepisování či znejasňování identifikačních rysů postav. Výchozím narativním nástrojem je vědeckofantastický prostředek, který ve fikčním světě do začátku vyprávění buď neexistoval, nebo dosud ve fikčním světě nebyl využit způsobem, jakým je využit posléze (což samo o sobě tvoří základ sci-fi komedií v širším slova smyslu).