Srovnání stratifikovaného-náhodného a preferenčního způsobu rozmísťování fytocenologických snímků: studie lesní vegetace Moravského krasu

• Autoři: MICHALCOVÁ Dana
• Rok publikování: 2008
• Druh: Konferenční abstrakty
• Fakulta / Pracoviště MU: Přírodovědecká fakulta
• Popis: Tato práce se zabývá hodnocením metodických postupů při umísťování lokalit fytocenologických snímků. Nevhodně umístěné lokality snímků mohou totiž zkreslit celkové výsledky. Bude zhodnocena efektivita stratifikovaného-náhodného výběru lokalit snímků a tento způsob bude srovnán s preferenčním způsobem jejich rozmísťování. Metodami curyšsko-montpellierské školy bylo zapsáno 180 fytocenologických snímků (velikost plochy 200 m2) ve vegetaci třídy Querco-Fagetea v Moravském krasu a okolí. Lokality snímků byly předem určeny pomocí stratifikace podmínek prostředí v geografickém informačním systému (přítomnost/absence aluvia, přítomnost/absence vápence, průměrná roční teplota, průměrné roční srážky, sklon a orientace svahu). Na klasifikaci snímků do úrovně asociací a svazů bude použit expertní systém aplikovaný prostřednictvím programu JUICE. Základní předpoklad pro dobrý stratifikovaný výběr lokalit je, že by v rámci jedné vrstvy měly být snímky pouze z jedné asociace (svazu), proto bude hodnoceno procentuální zastoupení snímků klasifikovaných do asociací a svazů v jednotlivých vrstvách. Dále bude testováno, zda se pomocí stratifikovaného-náhodného sběru skutečně zachytí všechny typy lesní vegetace daného území. Za tímto účelem bude ke každému snímku pomocí digitální mapy Natura 2000 přiřazen typ biotopu. Bude zjištěn výčet biotopů zachycených pomocí stratifikovaného-náhodného výběru lokalit a bude srovnán s celkovým počtem lesních biotopů studovaného území. Z České národní fytocenologické databáze budou vybrány snímky z třídy Querco-Fagetea. Tyto snímky budou srovnány se snímky rozmístěnými stratifikovaně-náhodně. Oba datové soubory budou srovnány z hlediska procentuálního zastoupení chráněných druhů, archeofytů, neofytů, invazních druhů a tzv. diferenciálních druhů podle Přehledu vegetace České republiky. Dále bude srovnáno, kolik preferenčně a kolik stratifikovaně-náhodně umístěných snímků se nachází v přírodních rezervacích. Dalším cílem bude zjištění, v jakém poměru jsou zastoupeny snímky z různých asociací a bude také srovnán poměr zařazených a nezařazených snímků pomocí expertního systému v obou souborech. Následně budou vizuálně porovnány ordinační diagramy. Oba soubory budou rovněž srovnány z hlediska beta diverzity (beta), Shannon indexu diverzity a evenness.