Triple-negativní karcinom prsu

• Title in English: Triple-negative breast cancer
• Authors: SVOBODA Marek
• Year of publication: 2012
• Type: Conference abstract
• Description: Triple-negativní karcinom prsu (TNBC) představuje heterogenní skupinu karcinomů prsu, které neexprimují estrogenový receptor-alfa, progesteronový receptor a receptor Her-2. V populaci evropských žen prevalence kolísá mezi 10 až 25 %, v České republice činí přibližně 15 %. Největší podskupinu TNBC (70 až 90 %) tvoří „basal-like“ karcinomy (BL-TNBC), zbývající část nemá prokázanou expresi cytokeratinů bazálního typu a/nebo EGFR. Na úrovni profilu genové exprese, v histologickém obraze a svým chováním sdílí TNBC a BL-TNBC významnou podobnost s karcinomy nesoucími mutaci supresorového BRCA1 genu. Tuto asociaci potvrzuje i relativně vysoký výskyt vícečetných malignit u pacientek s TNBC a jejich mladší věk. Nicméně TNBC se mohou vyskytovat u žen v každém věku. Obecně jsou TNBC považovány za nádory s agresivním chováním, pro které je charakteristická jejich extrémně vysoká proliferace a sklon k hematogennímu metastazování. Medián celkového přežití se u tohoto podtypu karcinomu prsu nejčastěji pohybuje do 5 let, přičemž většina relapsů (70 %) nastává do 3 let od diagnózy a většina úmrtí do 5 let (až 90 %). Na straně druhé se z větší části jedná o nádory velmi senzitivní k iniciální chemoterapii, která tak tvoří základ jejich léčby. Protože až do současnosti neexistují pro TNBC silné prediktivní a prognostické markery, výběr algoritmu léčby (neoadjuvance vs adjuvance, zařazení adjuvantní radioterapie) a režimu chemoterapie se řídí všeobecně platnými pravidly, která jsou akcentována předpokládanou chemosenzitivitou onemocnění a benefitem z agresivní léčby i u pacientek nad 65 let věku. V neoadjuvanci i adjuvanci se nejčastěji uplatňují režimy založené na kombinaci antracyklinů a taxánů. S ohledem na předpokládanou patogenezi části TNBC, která je asociována s poruchou BRCA1 genu a tím i reparačních mechanismů DNA, jsou v rámci klinického hodnocení testována klasická cytostatika, které způsobují poškození DNA (např. karboplatina, cisplatina), a cílené látky, jenž negativně interferují s dalšími mechanismy oprav DNA (PARP inhibitory). Mimo to jsou testovány látky cílící na angiogenezi, signální dráhy EGFR receptoru, mTOR a src. V rámci přednášky bude prezentována základní epidemiologická, molekulární a klinická charakteristika tohoto onemocnění, s důrazem na informace důležité pro klinickou praxi.