Publication details
Periprotetický serom jako raritní angiochirurgická komplikace - kazuistika
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2014 |
| Type | Appeared in Conference without Proceedings |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Cíl: Uvedená kazuistika se zabývá případem 54-letého pacienta s periprotetickým seromem levostranného axilo-femorálního bypassu (ePTFE cévní protéza) a ve zkratce diskutuje možnosti řešení této komplikace s ohledem na literární údaje. Kazuistika: Pacient byl přijat na koronární jednotku pro progredující atypické stenokardie, s krátkou ztrátou vědomí, se vznikem klidové bolesti v podbřišku, tříslech a na obou dolních končetinách. Diagnosticky byl stav pacienta uzavřen jako subakutní infarkt myokardu přední stěny a trombóza bifurkace aorty s trombózou a. iliaca communis bilaterálně dle výsledku CT angiografie. Vzhledem k celkovému stavu a přetrvávající subakutní ischémii obou dolních končetin jsme indikovali jen méně extenzivní operační zákrok v podobě implantace axilo-femorálního bypassu na klinicky horší dolní končetinu vlevo ringovanou cévní protézou Vascugraft ePTFE, s dobrým efektem na prokrvení dolní končetiny. PDK se stabilizovala konzervativní léčbou. 7. týdnů po operaci došlo v průběhu protetického bypassu k rozvoji periprotetického seromu v podobě recidivujících podkožních fluktuací s maximem v levé podklíčkové krajině a v levém třísle, které se nedařilo řešit punkcí. Mikrobiologické vyšetření punktátu bylo negativní, laboratorně bez vzestupu zánětlivých parametrů. Jako řešení recidivujícího periprotetického seromu, jsme zvolili explantaci levostranného axilo-femorálního bypassu s exstirpací periprotetických pseudokapsulí a v jedné době implantaci aorto-biilického bypassu jiným typem cévní protézy (Dacron). Implantací Y graftu byla zároveň vyřešena chronická ischémie PDK. Výsledek: Po provedeném výkonu u pacienta nedošlo k recidive fluktuací v původní oblasti a nemá limitace v chůzi. Podstupuje pravidelné UTZ kontroly implantovaného Y graftu, bez známek přítomnosti periprotetického seromu. Závěr: Z uvedené kazuistiky vyplývá, že přístup k řešení této komplikace zůstává přísně individuální, co potvrzují i literární údaje. Za situace, kdy interní stav pacienta se zlepšil a umožňoval provést aorto-biilickou rekonstrukci (jiným typem protézy), se nám tento postup jevil výhodnější, než některými autory preferovaná náhrada postiženého úseku cévní protézy jiným typem protézy přes nový kanál. |