Fotodynamická terapie v léčbě kožních nádorů

• Authors: BŘEZINOVÁ Eva
• Year of publication: 2018
• Type: Conference abstract
• Description: Fotodynamická terapie (PDT) patří mezi účinné, nechirurgické metody léčby kožních nádorů i prekanceróz. Je indikována v léčbě aktinických keratóz, bazaliomů a Bowenovy choroby. Principem metody je zevní aplikace fotosenzibilizující látky (metylaminolevulinát - MAL), která je absorbována přednostně nádorovou tkání, s následným ozářením červeným světlem (vlnová délka 630 nm). Fotosenzitizace v cílových buňkách je výsledkem metabolické přeměny metylaminolevulinátu na fotoaktivní porfyriny (PAP), zejména protoporfyrin IV (PpIX) citlivý na světlo. Topická aplikace metyalminolevulinátu vede k výrazně vyšší tvorbě PpIX v buňkách lézí než ve zdravých buňkách. Výsledkem je zvýšená citlivost na světlo pouze v buňkách lézí. Různá míra metabolismu porfyrinu v buňkách lézí a v zdravých buňkách je podstatou mechanismu účinku a specifičnosti MAL během léčby aktinicky poškozených keratinocytů či nádorových buňkách. Častým nežádoucím účinkem terapie je bolestivost během ozařování lézí, což lze částečně řešit premedikací analgetiky a fyzikálním chlazením. Fotodynamickou terapii lze provádět dvěma způsoby: 1) konvenční PDT s tříhodinovou inkubační dobou, po níž následuje sezení pod lampou s červeným světlem, 2) „denní PDT“ s dvouhodinovou expozicí dennímu světlu za jakéhokoliv slunečního nebo zamračeného, ale ne deštivého počasí. Závěrem lze říci, že fotodynamická terapie je vhodnou metodou léčby mnohočetných tenkých nebo nehyperkeratotických a nepigmentovaných aktinických keratóz na kůži obličeje a kalvy, basaliomů a Bowenovy choroby, pokud se jiné způsoby léčby považují za méně vhodné.