Publication details
Skórovací algoritmus indikace chirurgické léčby fraktury spodiny očnice – pilotní studie
| Title in English | Scoring algorithm for indication of surgical treatment of orbital floor fracture - pilot study |
|---|---|
| Authors | |
| Year of publication | 2022 |
| Type | Conference abstract |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Cíl: Zhodnotit dlouhodobé výsledky léčby u pacientů s retromarginální frakturou spodiny očnice a vytvořit skórovací systém, který by usnadňoval proces rozhodování o indikaci chirurgické léčby u těchto pacientů. Metodika: Soubor tvořilo 69 pacientů s izolovanou retromarginální frakturou spodiny očnice (35 bez chirurgické intervence, 34 s chirurgickou intervenci). U všech pacientů bylo v časném a pozdním poúrazovém období provedeno vyšetření maxilofaciálním chirurgem a oční lékařem včetně komplexního ortoptického rozboru. Úspěšnost konzervativní / chirurgické léčby byla hodnocena podle předem stanovených kritérií pro úspěch, relativní úspěch, relativní neúspěch a neúspěch. Data získaná analýzou velikostí defektů spodiny očnice a komplexního ortoptického vyšetření byla dále statisticky zpracována a v obou skupinách byla vyhodnocena míra asociace sledovaných faktorů (relativní riziko). Z výsledných dat byl vytvořen matematický model pilotního skórovacího systému. Výsledky: Průměrná sledovací doba u pacientů bez intervence byla 24 měsíců (medián 21, interval 12 – 51 měsíců), ve skupině s intervencí 26 měsíců (medián 24, interval 12 – 50 měsíců). Ve skupině pacientů s intervencí jsme zaznamenali úspěšnou léčbu u 80 %, relativní neúspěch u 15 % (přítomnost okohybné poruchy s diplopií mimo primární postavení očí) a neúspěch u 5 % (přítomnost okohybné poruchy s diplopií v primárním postavení očí na konci sledovaného období). Ve skupině pacientů bez intervence jsme zaznamenali úspěch v 97 % (vstupně neměli okohybnou poruchu s diplopií a neměli ji ani na konci sledovaného období). U jednoho pacienta bez intervence (3 %) přetrvává okohybná porucha s diplopií v důsledku reziduální obrny okohybného nervu. Vyhodnocením míry asociace (relativního rizika) dat byl vytvořen matematický model pilotního skórovacího systému, který zahrnuje zhodnocení velikosti defektu spodiny očnice z CT, změnu postavení a hybnosti očního bulbu objektivizované na Lancasterově plátně, přítomnost diplopie a zhodnocení přítomné okohybné poruchy ve vertikálním směru při zakrývacím testu s prizmaty. Navrhovaný matematický model pilotního skórovacího systému vykazuje přesnost 92 % při 91% specifitě a 94% senzitivitě. Závěr: Komplexní rozbor okohybné poruchy před plánovanou intervencí a zejména pak v delším poúrazovém období, umožňuje exaktní zhodnocení postavení a polohy oka v očnici a odlišení dynamického typu strabismu od restriktivního, s možností hodnocení jednotlivých parametrů v čase. Role ortoptiky v rehabilitaci případných okohybných poúrazových poruch je nezastupitelná. Navrhovaný skórovací algoritmus indikace chirurgické intervence fraktury spodiny očnice se v současné podobě jeví jako velmi užitečný doplňkový nástroj usnadňující proces rozhodování o případné chirurgické intervenci izolované retromarginální fraktury spodiny očnice v běžné klinické praxi. Práce byla podpořena MZ ČR – RVO – FNOs/2017 |