Publication details
Náhrada infikované aortální cévní protézy autologní femorální žílou
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2011 |
| Type | Appeared in Conference without Proceedings |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Úvod: Standardním řešením infekce aortální cévní protézy je její explantace a revaskularizace dolních končetin extraanatomickým (axillo-bi/femorálním) bypassem. Výsledky nejsou uspokojivé vzhledem k riziku reinfekce (až 20 %) a riziku okluze bypassu s následnou amputací končetiny (až 43 %). Také další modality (in situ náhrada protézou smáčenou v rifampicinu nebo silver graftem, allogením tepenným nebo žilním štěpem či náhrada pomocí autologní vena saphena magna) jsou zatíženy vyšším rizikem rekurentní infekce (až 20 %) a amputace (až 25 %). Nejlepším řešením se jeví in situ náhrada pomocí autologní vena femoralis superficialis (femorální žíla). Cílem studie bylo ověřit tuto premisu na vlastním souboru. Pacienti/metoda: V období 6/2007 – 12/2010 byl graft z autologních femorálních žil použit jako tepenná náhrada v aorto-iliako-femorální pozici u 14 pacientů (11 mužů, 3 ženy, průměrný věk 59,6 roků, rozmezí 49-75 let). 11 x jako náhrada infikované cévní protézy (4x aorto-bifemorální, 4x jednostranné aorto-femorální, 2x náhrada jednoho raménka aorto-bifemorální protézy, 1x náhrada iliako-femorální protézy). U 3 pacientů se zvýšeným rizikem infekce (mykotické AAA, gangréna, pozitivní CRP, febrilie) byla provedena tepenná rekonstrukce pomocí graftu z autologních femorálních žil jako primární výkon. Pooperačně byli pacienti sledování v intervalech 1,3 a 6 měsíců. Výsledky: V průběhu sledování souboru (průměrná délka 26,7 +- 10,9 měsíců, rozmezí 5 – 43 měsíců) nezemřel žádný pacient v souvislosti s výkonem a žádný pacient nemusel být reoperován. V souboru nebyla pozorována plicní embolizace ani jiná vážnější komplikace jako rekurentní infekce, okluze štěpu, amputace končetiny, maligní edém končetiny po odběru femorální žíly, aneuryzmatická dilatace žilního štěpu. V jednom případě (7,1 %) byl pozorován přechodný benigní otok odběrové končetiny, dobře kontrolovaný kompresivní punčochou. Rovněž u jednoho pacienta (7,1 %) bylo zaznamenáno hojení rány po odběru hluboké žíly per secundam. 2 pacienti ve sledovaném období (8 a 24 měsíců po operaci) zemřeli bez souvislosti s výkonem, s funkčním žilním bypassem, bez známek rekurentní infekce. Závěr: Výsledky studie hovoří ve prospěch metody řešení infekce aortální cévní protézy autologní femorální žílou ve srovnání s jinými modalitami. Riziko rekurentní infekce je minimální, dlouhodobá průchodnost graftů vynikající. Obava z otoku dolní končetiny po odběru femorální žíly je neopodstatněná. |