Kyblík poezie, pivní Brno. Filozofická fakulta zahájila podzimní cyklus autorských čtení

Podle filmové legendy je Godzilla obřím ještěrem vyhnaným z mořských hlubin a částečně zmutovaným následkem tichomořských testů vodíkových bomb z 50. let. Je to ikona japonské popkultury, k níž se diváci s oblibou vracejí. Nyní také v interpretaci filmového historika Daniela Krátkého – autora knihy Král monster!, který otevřel podzimní cyklus autorských večerů s literáty, básníky, akademiky i začínajícími autory nazvaný S knihou na kaFFe aneb Jak se píše a čte na filozofické fakultě.

Dne 10. října do Čítárny zavítá spisovatel Jiří Šesták. Jeho autorské čtení uvedou spisovatel a dramatik Milan Uhde a historička starověku Jarmila Bednaříková. Šesták působil téměř čtyřicet let v Jihočeském divadle jako herec, umělecký šéf činohry a v letech 2004–2014 i jako ředitel divadla. Letos Jiří Šesták vydal nový román Kristus jde na sever. Děj se odehrává v období let 396–397 n. l. „Pro tehdejší Evropu to bylo velmi složité období. Více než tisíc let trvající Římská říše trpěla nejen vnitřními rozpory, ale ocitla se i pod silnými vnějšími ataky, které přinesly jedny z největších bitev v celé její historii a oslabily císařství natolik, že v krizových střetech nedokázalo samo sebe ubránit. Výsledkem byl zánik impéria i epochální proměny na celém evropském kontinentu. Oproti velkým problémům politickým a ekonomickým se v tomto období překvapivě otevřela cesta k neuvěřitelnému rozšíření křesťanské víry. Ta se postupně stala jediným státem uznaným náboženstvím. Prosazování víry v jednoho Boha byl proces velmi dramatický, plný střetů s tradičním polyteistickým náboženstvím starověkého Říma, ale i neshod uvnitř křesťanské církve. Vznikaly různé hereze způsobující vnitřní rozkoly a schizmata. Z těchto zápasů se zrodila katolická církev se svým ortodoxním vyznáním a učením. Román vypráví o jednom takovém příběhu christianizace prostoru střední a východní Evropy, přibližně se jedná o území Čech, Moravy, části Slovenska, Maďarska a Rakouska,“ uvedl autor, který spolu s psaním vyučuje na Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích, moderuje v České televizi pořad Historie.cs a hraje v Divadle na Vinohradech.

Ojedinělé básnické setkání Víta Slívy a Petra Veselého slibuje 22. října večer věnovaný poezii. Básník Slíva vystudoval na filozofické fakultě češtinu a latinu, dlouho pak vyučoval na gymnáziu na Slovanském náměstí a Biskupském gymnáziu v Brně. Za sbírku Bubnování na sudy získal v roce 2003 cenu Magnesia Litera za poezii a cenu Nadace Český literární fond. Petr Veselý, autor sbírek Kovadlina a Jundrov, se vyjadřuje především výtvarným uměním: výtvarno a poezie se v jeho životě prolínají a doplňují. Slíva a Veselý se autorsky potkali například u příležitosti vydání sbírky Cherubín troubí na kost fanfáru, kterou před čtyřmi lety publikovalo nakladatelství Druhé město. Veselý v ní doplnil Slívovy verše ilustracemi.

Na setkání v Čítárně přednese Vít Slíva básně ze své nejnovější sbírky Kyblík. Etudy 2005–2020. „Přečtu také úryvky z budoucí sbírky nazvané řecko-česky Eti mian machén / Ještě jednu bitvu, a to s vděčnou vzpomínkou na své univerzitní učitele staré řečtiny, doktora Hartmana a profesora Bartoňka. S komentáři pak promítnu dvacet snímků ze vznikající fotoknihy To se musí vyfotit!“ řekl Slíva. Petr Veselý přečte své rukopisné básně a s komentovaným doprovodem promítne „obrazy v obrazech u Josefa Lady“.

Historik z filozofické fakulty Jiří Němec představí 7. listopadu úryvky ze své knihy Odcizené dějiny s podtitulem Protektorátní politika dějin a konstrukce říšské myšlenky. Kniha je první komplexní analýzou politické ideologie a politiky dějin v českých zemích v období nadvlády nacionálněsocialistického Německa v letech 1939–1945. Autor se zaměřil hlavně na proměny historického diskurzu po březnu 1939 v závislosti na vývoji protektorátní politické ideologie, takzvané říšské myšlenky. Jiří Němec zkoumá, jak se proměnil vztah české společnosti k národní minulosti pod vlivem společenské pomnichovské deziluze a zklamání ze zániku samostatného Československa a jak se postupně rodila aktivistická proněmecká politická argumentace, jakou úlohu v ní zaujímal náhled na dějiny českého národa a českých zemí a do jaké míry byla ovlivňována nacistickou říšskou exekutivou v protektorátu. Jiří Němec si v knize současně klade otázku, jakou roli hrály politická ideologie a politika dějin v nacistických plánech na germanizační „převýchovu“ obyvatelstva českých zemí.

Pokud čtenáře zajímá, jak se překládají rýmované básně Emily Dickinsonové nebo Carol Ann Duffyové v autorském tandemu nebo jak se překládá poezie nerýmovaná, dozvědí se to 26. listopadu na setkání s překladatelkou Sylvou Ficovou a básnířkou Annou Štičkovou. Dvojice žen představí společnou antologii tří amerických básnířek Nebyla jen Sapfó (2023), básnickou sbírku Všude pak viděla husy (2024) i časopisecky publikované překlady poezie.

Povídání o pivu zpestřené degustací nabídne prosincové setkání s Filipem Vránou. Absolvent filozofické fakulty, který pomáhá zapsat českou pivní kulturu na seznam světového dědictví UNESCO, uvede svoji novinku Pivní Brno. Kniha je současně do jisté míry průvodcem po zaniklých i funkčních brněnských pivovarech a částečně i hospodách. „V knize představuji slavné brněnské osobnosti, které se zasloužily o rozvoj pivovarnictví. Přibližuji také současnou pivní scénu a najdete zde několik zajímavých informací, například to, že se kvalita piva posuzovala podle kalhot přilepených k lavici, že v Brně vařily pivo jeptišky nebo že sušárny sladu byly z preventivních důvodů vykázány za hradby. A málokdo ví, že v Brně byla nejstarší sladovnická škola v Evropě,“ podotkl Filip Vrána.

Všechna autorská čtení hostí Čítárna – kavárna kaFFe na Filozofické fakultě MU, Arna Nováka 1. Na všech večerech autoři také nabídnou své knihy k prodeji za zvýhodněnou cenu. Vstup je volný, začátky čtení jsou vždy v 18 hodin.