Projekt spadá do obecné religionistiky. Teorie a metodologie religionistiky tvoří centrum diskusí o identitě této vědní disciplíny, kterou charakter jejího výzkumu náboženství a náboženských faktů nutí využívat metody dalších vědních oborů (sociologie, historie, psychologie, kulturní antropologie, atd.), avšak autonomní religionistickou teorii a s ní spojený okruh metod dosud nevypracovala. Důsledkem není rozvoj interdisciplinarity v religionistice, ale zpochybnění religionistiky jako samostatné vědy; protože neumí zformulovat obecně platná a verifikovatelná pravidla svého výzkumu, vymezit svůj předmět na ověřitelném teoretickém základě, stanovit své vlastní religionistické metody a ověřit jejich účinnost na předmětu svého poznání v podobě vědeckých výsledků, stává se pouhou narací závislou na momentálně užitých metodách. Cílem projektu je prozkoumat, jaký typ vědy religionistika představuje, k jakému typu racionality se může hlásit, která pravidla v ní mohou platit za obecná, nutná a závazná pro výstavbu její vnitřní struktury, pro vlastní formy výzkumu a pro výstavbu vlastního religionistického jazyka (tj. pro vědecké chování religonistiky jako celku).Teorie religionistiky tudíž generuje konceptuální poznání oboru “religionistika“, tzn. stává se prvořadě teorií výstavby a užití religionistické terminologie (pojmů), která má ukázat, co v religionistice znamená vysvětlení, rozumění, zdůvodnění, důkaz, výrok, fakt, pozorování, explikace poznatků a podmínek adekvace poznatků.

Publikace