Projekt je zaměřen na výzkum dramaturgie a inscenačních postupů brněnské opery zejména v 60. letech 20. století, kdy se na tvorbě operních inscenací podílejí osobnosti, jako jsou režiséři Miloš Wasserbauer, Oskar Linhart, dirigent František Jílek či dirigent a tehdejší dramaturg opery Václav Nosek. Řešení projektu je založeno především na teatrologické reflexi problematiky, jejímž cílem je postihnout specifika a progresivnost inscenačních postupů ve Státním divadle v Brně, a to v návaznosti na soudobou světovou a československou operní inscenační praxi. Zvolené období je v kontextu vývoje brněnského divadla často chápáno jako období progresivní dramaturgie, snahy tvůrčího týmu inovovat inscenační postupy v československé opeře a pokud možno, za daných kulturně politických okolností, držet či srovnat krok se světovou praxí v rámci tohoto žánru. V projektu bude částečně reflektována i dřívější tvorba, např. návaznost Wasserbauerovy práce na meziválečnou avantgardu či vybraná témata pováleného období a 50. léta, dále i léta sedmdesátá, v nichž se objevuje např. fenomén miniopery.

Publikace