Projekt navazuje na disertační práci navrhovatelky, která byla věnována obrazu Východu ve středověkých cestopisech evropských misionářů a cestovatelů do Asie ze 13. a 14. stol., a podstatně ji rozvíjí jak v rovině teoretické, tak empirické. Ústřední problém představuje vztah těchto autorů (Marco Polo, Vilém Rubruk, Odorik z Pordenone aj.) vycházejících z prostředí latinského křesťanství k jinověrcům v Asii. Řešení je zaměřeno na analýzu způsobů reprezentace "jiných", mezi něž jsou zahrnuti buddhisté, stoupenci indických náboženství, ale také nestoriáni, muslimové a židé, v záznamech z autentických setkání v konkrétním kontextu. Teoreticky projekt vychází z kritiky teorie orientalismu (E. Said) a navazuje na dosavadní teorie "jiného" (J. Smith, T. Todorov) a pracuje s neesencialistickým pojetím identit (S. Hall) a jejich reprezentací. Klíčovým problémem je odkrytí dobového konceptu "náboženství" jakožto pojmu a kategorie a náboženské identity konstruované v procesu setkání s jinověrci. Projekt tak přispívá k prohloubení religionistické metodologie studia náboženství ve středověku. Zpracování projektu je rozvrženo do tří let.

Publikace