Informace o projektu
Dynamika funkcí a interpretací nemateriálního kulturního dědictví
(Dynamika ICH)
- Kód projektu
- MUNI/A/1091/2018
- Období řešení
- 1/2019 - 12/2019
- Investor / Programový rámec / typ projektu
-
Masarykova univerzita
- Grantová agentura MU
- DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
- Fakulta / Pracoviště MU
-
Filozofická fakulta
- doc. PhDr. Daniel Drápala, Ph.D.
- Mgr. Klára Císaríková, Ph.D.
- PhDr. Roman Doušek, Ph.D.
- Mgr. et Mgr. Eva Chovancová
- Mgr. Adéla Krystyníková
- Mgr. Jana Křivánková
- prof. PhDr. Alena Křížová, Ph.D.
- Mgr. Eliška Leisserová
- Mgr. Joanna Monika Maurer, Ph.D.
- Mgr. Adam Muras
- Mgr. Lucie Navrátilová
- prof. PhDr. Martina Pavlicová, CSc.
- PhDr. Mgr. Oto Polouček, Ph.D.
- Mgr. Bc. Klára Seijuro, Ph.D.
- Mgr. Martin Sítek
- doc. PhDr. Miroslav Válka, Ph.D.
- Mgr. Tereza Vašíková
- Mgr. Ondřej Volčík
Tradiční lidová kultura ve smyslu kultury venkovských vrstev, tak jak se vymezovala v evropském prostředí zejména od dob preromantismu a romantismu, získala během 19. století jasně vyhraněný sociální status, který sehrával ve vývoji společnosti v různých obdobích často odlišné role. Jednotlivé složky tradiční kultury či jejich soubory můžeme proto sledovat jako dynamický komplex, který reaguje na aktuální či proměňující se sociokulturní kontext a vyvíjí se v přímé interakci s nositeli, jejich potřebami a prioritami. Pro své nositele slouží zároveň jako zdroj jedinečnosti, identity a integrity. Oslabení některé z funkcí přirozeně nemusí znamenat okamžitý zánik daného kulturního elementu, může ovšem směřovat k vnitřní restrukturalizaci či transformaci jeho významu pro jednotlivce i širší pospolitost. Etnologie se těmto proměnám věnuje dlouhodobě v lokálním, regionálním a národním kontextu, stejně jako na bázi širších kulturních areálů, což jí umožňuje efektivně uplatňovat komparativní přístup v různorodých rovinách (geografické, časové, sociální). Výstupy dokumentačních a výzkumných aktivit a erudice reprezentantů oboru jsou proto využívány při koncipování strategií a nástrojů programové či institucionální ochrany a podpory nemateriálních jevů kulturního dědictví. Ve střední Evropě můžeme sledovat různé podoby úspěšného aplikování modelu, který se v posledních desetiletích zformoval na půdě UNESCO. Není to ovšem jediná možná cesta, jak k péči o jedinečné kulturní projevy přistupovat. Je nezbytné vnímat, že stěžejní roli mají vedle obecného zájmu národního společenství postoje nositelů tradice a jejich preference. Systémové nástroje ochrany nemateriálních jevů kulturního dědictví lze interpretovat nejen jako projevy obecné společenské vůle, ale zároveň odhalují, jaké sekundární významy jsou ze strany veřejných a státních institucí přisuzovány prvkům nemateriálního kulturního dědictví nad rámec jejich původních funkcí.
Publikace
Počet publikací: 34
2019
-
Vývoj dychovej hudby na slovensko-moravskom pomedzí po roku 1948
Rok: 2019, druh: Další prezentace na konferencích
-
Výzkum Podkarpatské Rusi ze strany československých etnografů (1918-1938)
Folia ethnographica : Supplementa ad Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales, rok: 2019, ročník: 53, vydání: 1
-
Zamyšlení nad některými příčinami vyjadřování nostalgie po socialismu v orálně historických rozhovorech s důrazem na specifika venkovského prostředí
Rok: 2019, druh: Další prezentace na konferencích
-
Zkoumání tradičního stavitelství na území českého Slezska
Rok: 2019, druh: Další prezentace na konferencích