Informace o publikaci
Dynamika kognitivního deficitu u schizofrenie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Společně na cestě k moderní psychiatrii |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Psychiatrie, sexuologie |
| Klíčová slova | cognitive deficit; dynamics of cognitive functions; schizophrenia |
| Popis | Schizofrenie ovlivňuje celou osobnost a sociální fungování jedince. Její příčinu, i přes usilovnou snahu vědců, přesně neznáme. Jediné, co mají odborníci zabývající se schizofrenií v rukou, je množství korelátů s onemocněním spojených. Porucha poznávacích (kognitivních) funkcí patří k jedněm ze základních korelátů tohoto onemocnění. V současné době problematika kognitivních funkcí u schizofrenních pacientů stojí v popředí zájmu neuropsychologického výzkumu. Ukazuje se, že kognitivní deficit významně ovlivňuje praktický život pacientů. Dává se do souvislosti zejména se sociálním a pracovním selháváním, stojí v pozadí ostatních příznaků schizofrenie, ovlivňuje efektivitu léčby a potažmo kvalitu života pacientů. Bližší prozkoumání podstaty, specifického obrazu a dynamiky kognitivního poškození tak může přispět k hlubšímu pochopení schizofrenního onemocnění a k vytvoření zacílených a efektivních programů jeho nápravy. Výzkumné studie potvrzují přítomnost poruchy kognitivních funkcí u schizofrenních pacientů. Specifický profil a míra takovéhoto kognitivního poškození může být individuálně odlišná. Klinicky významné narušení kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, exekutivních funkcí) se vyskytuje u 40-60 % nemocných. Pouze asi u 15% nemocných v kvalitní remisi schizofrenie je úroveň kognitivní výkonnosti srovnatelná se zdravými lidmi. Otázkou zůstává, zda kognitivní poškození spojované se schizofrenií má globální povahu či zda se jedná spíše o dysfunkci specifických parametrů kognitivních funkcí. Jako nejvýznamnější se jeví porucha paměti, pozornosti a exekutivních funkcí. Dysexekutivní syndrom se u pacientů projevuje především nižší schopností formovat strategii vedoucí k cíli, nízkou flexibilitou při změně strategie v závislosti na vnějších podmínkách, poruchou plánování. Dále se mohou objevit poruchy motorických dovedností, některých aspektů řeči a jazyka či zrakové percepce. Na kognitivní deficit se můžeme dívat také jako na projev špatné koordinace jednotlivých dílčích kognitivních funkcí. Relativně neporušené zůstávají při schizofrenii expresivní slovník, všeobecné znalosti a schopnost abstrahovat podobnosti. |