Simulace hybridní zóny myši domácí pomocí mnohogenomových rekombinantních kmenů

• Autoři: MARTINCOVÁ Iva; ĎUREJE Ľudovít; PIÁLEK Jaroslav
• Rok publikování: 2014
• Druh: Další prezentace na konferencích
• Popis: Dosud známé rekombinantní inbrední kmeny (RIS) myší, které jsou využívány v biomedicínském výzkumu mapování genů nemocí, jsou sestaveny z klasických laboratorních kmenů. Ty jsou pro studia evoluční biologie nevhodné, neboť (i) jejich genom je kombinací více poddruhů myší a (ii) díky efektu zakladatele mají nízkou haplotypovou pestrost. K odstranění těchto nevýhod jsme na pracovišti ve Studenci odvodili nové inbrední kmeny z divokých populací (WDS) Mus m. musculus a M. m. domesticus a z 8 z nich následně začali generovat RIS. Výběr WDS nebyl náhodný: inbrední genomy zastupují vždy 2 kmeny ze dvou lokalit z obou poddruhů, přičemž lokality jsou symetricky vzdáleny 50 a 250 km od hybridní zóny myší. WDS byly recipročně kříženy nejdříve v rámci lokality, poté mezi lokalitami uvnitř poddruhu, a konečně mezi poddruhy. Takto sestavení F1 hybridi budou po 20 generací inbredizování k dosažení genetické uniformity uvnitř kmenů. Výsledkem bude 32 RIS, každý z nich s jedinečnou kombinací 8 genomů na jednotlivých chromozomech. Reciproční F1 generace mezipoddruhových hybridů může simulovat kolonizaci a první kontakt obou poddruhů na hybridní zóně a tím testovat přítomnost a významnost reprodukčních bariér. U samců bylo vyšetřeno 17 fenotypových znaků, které mohou souviset s jejich reprodukční zdatností. Specificky, na základě předcházejících experimentů a publikovaných dat z křížení mezipoddruhových kmenů jsme předpokládali (1) přítomnost frakce zcela sterilních F1 samců a (2) asymetrii ve výskytu hybridní sterility danou rychlejší evolucí chromozomu X u M. m. musculus. Ačkoliv výsledky z 26 RIS křížení žádnou z předchozích hypotéz nepotvrzují, zjištěná variabilita v reprodukčních parametrech samců (např. 0,35-29,25 mil. spermií) naznačuje, že takto odvozované RIS budou mocným nástrojem pro evoluční studia.