Informace o publikaci
Vliv pohlaví, věku a výkonnosti na tendence tempa maratonu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Pro analýzu bylo vybráno 18 velkých městských maratonů (Berlínský a Londýnský maraton v letech 2007 až 2010 a Pražský maraton v letech 2008 až 2010). Z webových stránek byly staženy a do jednotné databáze zpracovány mezičasy a výsledky závodníků. Celkem byla zpracována data 233 700 běžců. Maratonci byli rozděleni do 7 výkonnostních (2:29:59 a rychlejší, pak dále po 30 minutách, skupina běžců s časem nad 5:00:00 je z analýzy vyjmuta; použit čistý čas běhu) a 6 věkových skupin (39 let a mladší, 40-44, 45-49, 50-54, 55-59 a nad 60 let). Tendence tempa (TT) je určena směrnicí přímky lineární regrese dat mezičasů závodníka, kde nezávislou proměnnou je vzdálenost od startu a závislou proměnnou je relativní odchylka tempa v daném úseku od celkového tempa (vynormováno na 0). Statisticky významně vyšších hodnot TT (p < 0,05) nabyli muži (0,0044) než ženy (0,00286). Muži mají tedy vyšší tendenci v maratonském závodě zpomalovat. Mezi jednotlivými kategoriemi jsou také signifikantní rozdíly (p < 0,05), kdy nejnižší hodnotu TT má kategorie běžců od 40 do 44 let (0,004) a nejvyšší nejstarší kategorie nad 60 let (0,0045). TT skóre jednotlivých věkových kategorií (od nejmladší po nejstarší): 0,0042; 0,004; 0,004; 0,004; 0,0042; 0,0045. Běžců, kteří dosáhli zrychlení (TT < 0) během maratonu, bylo relativně (v procentech v dané výkonnostní skupině) nejvíce s časem v cíli 3:30:00 až 3:59:59 (18,3 %). Nejvyšší procento zastoupených závodníků, kteří v dané výkonnostní zpomalovali (TT > 0), bylo sledováno u elitní skupiny pod 2:30:00 (8,14 %) a nejpomalejší skupiny 4:30:00 až 4:59:59 (8,07 %). Výsledky mohou posloužit trenérům jako východisko pro identifikaci skupin běžců, u kterých dochází ve větší míře k chybám ve zvolené taktice distribuce tempa během maratonského závodu. Pro analýzu bylo vybráno 18 velkých městských maratonů (Berlínský a Londýnský maraton v letech 2007 až 2010 a Pražský maraton v letech 2008 až 2010). Z webových stránek byly staženy a do jednotné databáze zpracovány mezičasy a výsledky závodníků. Celkem byla zpracována data 233 700 běžců. Maratonci byli rozděleni do 7 výkonnostních (2:29:59 a rychlejší, pak dále po 30 minutách, skupina běžců s časem nad 5:00:00 je z analýzy vyjmuta; použit čistý čas běhu) a 6 věkových skupin (39 let a mladší, 40-44, 45-49, 50-54, 55-59 a nad 60 let). Tendence tempa (TT) je určena směrnicí přímky lineární regrese dat mezičasů závodníka, kde nezávislou proměnnou je vzdálenost od startu a závislou proměnnou je relativní odchylka tempa v daném úseku od celkového tempa (vynormováno na 0). Statisticky významně vyšších hodnot TT (p < 0,05) nabyli muži (0,0044) než ženy (0,00286). Muži mají tedy vyšší tendenci v maratonském závodě zpomalovat. Mezi jednotlivými kategoriemi jsou také signifikantní rozdíly (p < 0,05), kdy nejnižší hodnotu TT má kategorie běžců od 40 do 44 let (0,004) a nejvyšší nejstarší kategorie nad 60 let (0,0045). TT skóre jednotlivých věkových kategorií (od nejmladší po nejstarší): 0,0042; 0,004; 0,004; 0,004; 0,0042; 0,0045. Běžců, kteří dosáhli zrychlení (TT < 0) během maratonu, bylo relativně (v procentech v dané výkonnostní skupině) nejvíce s časem v cíli 3:30:00 až 3:59:59 (18,3 %). Nejvyšší procento zastoupených závodníků, kteří v dané výkonnostní zpomalovali (TT > 0), bylo sledováno u elitní skupiny pod 2:30:00 (8,14 %) a nejpomalejší skupiny 4:30:00 až 4:59:59 (8,07 %). Výsledky mohou posloužit trenérům jako východisko pro identifikaci skupin běžců, u kterých dochází ve větší míře k chybám ve zvolené taktice distribuce tempa během maratonského závodu. |