Informace o publikaci
Přikrmování Schrödingerovy kočky: Ústavní soud podpořil účast ekologických spolků v přestupkovém řízení (polemika)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | České právo životního prostředí : časopis České společnosti pro právo životního prostředí |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access časopisu |
| Klíčová slova | Constitutional Court; Aarhus Convention; environmental NGOs; participation in decision-making; criminal liability; case law |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Nálezem ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 1685/17, Ústavní soud podpořil účastenství ekologických spolků v řízení o přestupku podle zákona č. 114/1992 Sb. (ZOPK). Dovodil, že je možná i taková interpretace § 70 odst. 2 ZOPK, která mezi řízení podle tohoto zákona podřazuje i řízení o správním deliktu. Tím se Ústavní soud odchýlil od závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 28. 3. 2017, č. j. 7 As 311/2016-31. Závěry NSS je možné shrnout tak, že ekologickým spolkům nesvědčí role univerzálního dohlížitele nad zákonností postupu a rozhodnutí správních orgánů, která by překračovala hranice ustanovení § 70 ZOPK. To směřuje výhradně na dotčení chráněných zájmů, kterému jde ještě zabránit. Zejména není podle NSS možné ekologickým spolkům bez výslovné úpravy přiznat úlohu soukromých žalobců, kteří by narušovali rovnováhu řízení, na nějž se analogicky vztahují principy uplatňované v trestním právu. Ústavní soud dospěl k odlišnému závěru, podle kterého je možný i širší výklad § 70 odst. 2 ZOPK. Za řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, je tak možné považovat i sankční řízení, které se v dané věci týkalo kácení stromů napadených kůrovcem Správou NP a CHKO v oblasti Ptačího potoka a v okolních lokalitách, které způsobuje rušení zvláště chráněných druhů živočichů, například tetřeva hlušce či datlíka tříprstého. Ústavní soud rozsudek NSS nezrušil, protože správní orgán přihlédl k podkladům předloženým stěžovatelkou (ekologickým spolkem) při hodnocení protiprávnosti jednání. Argumentace Ústavního soudu se opírá o dva základní body, kterými jsou závazky vyplývající z čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy a povinnost tzv. eurokonformního výkladu při interpretaci vnitrostátního práva. Z mého pohledu však Ústavní soud ve svých úvahách pochybil, neboť rozhodná úprava nevychází z unijní úpravy a tedy ani nevyžaduje souladný výklad s takovou úpravou, a je sporné, zda se citované ustanovení Aarhuské úmluvy vůbec uplatní. Článek předkládá bližší důvody pro uvedené závěry, ve stručné polemice s úvahami Ústavního soudu. |
| Související projekty: |