Informace o publikaci
Vyhlašování národních kulturních památek z kritického a komparativního pohledu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | České právo životního prostředí : časopis České společnosti pro právo životního prostředí |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access časopisu |
| Klíčová slova | Supreme Administrative Court of the Czech Republic; cultural heritage; national cultural monument; access to justice |
| Popis | Podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, prohlašuje vláda nařízením kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Vyhlášením národní kulturní památky bezesporu dochází k zásahu do práv vlastníka památky, který nemůže s památkou volně nakládat a musí investovat finanční prostředky na péči o ni. Teprve rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, č. j. 10 As 228/2018-23, osvětlil, jakým způsobem se může vlastník proti vyhlášení národní kulturní památky bránit. Protože se rozsudku ke škodě nedostalo rozsáhlejšího odborného komentáře s výjimkou zmínky v aktuální komentářové literatuře, natož kritického pohledu, využívají autoři tuto příležitost ke stručnému shrnutí nosných bodů odůvodnění a nastínění jejich problematických důsledků z hlediska ochrany práv dotčených osob. Tradiční analýza rozhodnutí se pokouší rozsahem úsporné závěry doplnit o komparativní pohled na proces vyhlašování národních kulturních památek v jiných evropských státech, s cílem poskytnout širší kontext celé problematiky. |