Informace o publikaci
Desítkoví důvěrníci. Nejníže postavení funkcionáři KSČ před únorem 1948 a po něm
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Kapitola se soustředí na desítkové důvěrníky, nejníže postavené funkcionáře KSČ, v před únorem 1948 i v několika letech po něm. Nevěnuje se pouze organizačnímu rámci a plánům stranického centra, ale také konkrétním praxi i myšlenkovému světu těchto komunistů ve vybraných regionech Československa. Projekt poválečného desítkového systému fungoval poměrně krátce, pouhých šest sedm let po skončení druhé světové války. Desítkáři se dobře osvědčili během voleb v roce 1946. Poté ústředí věnovalo koncepci desítkového systému další péči, neboť v plánovaných květnových volbách 1948 měli komunisté i s pomocí desítkářů, působících na co nejširší veřejnost, získat absolutní většinu hlasů. Po uchopení moci už v únoru 1948 se zamýšlená úloha desítkářů proměnila, ačkoliv základní okruh úkolů (kontrola účasti na schůzích a výběru členských příspěvků) zůstal nezměněn. Měli se nově podílet i na řádném průběhu prověřování či školení straníků, na zvyšování výkonnosti v průmyslu a zemědělství a působit na převýchovu členů KSČ směrem k ideálu nového socialistického člověka. Ovšem stranické aparáty všech úrovní s jejich prací nemohly být spokojeny – Dny desítkových důvěrníků, aktivy desítkářů či jejich školení zůstávaly do značné míry mimo zájem desítkářů. |