Informace o publikaci
„Kul’tura štampov“ v rannej proze Čechova
| Název česky | "Kultura klišé" v rané próze A. P. Čechova |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | RUSSKAIA LITERATURA |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://pushkinskijdom.ru/wp-content/uploads/2024/11/Dognal-i-CHerepanova.pdf |
| Doi | http://dx.doi.org/10.31860/0131-6095-2024-3-224-232 |
| Klíčová slova | A. P. Chekhov; Russian literature; parody; stamp; stereotype |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Článek se na příkladu spisovatelových raných povídek zabývá přehodnocením některých zavedených literárních klišé v Čechovově díle. Čechov jim pomocí literárních obrazů, postupů, dějových tahů, slovních spojení a frází, které se v jeho době opakovaly, dává parodickou reinterpretaci. Na základě analýzy povídky Slova, slova, slova autoři dospívají k závěru, že situace, na níž je dílo založeno, se mění v jakési představení, hru, neboť postavy se navzájem vnímají prizmatem románového kánonu. Šablonovité chování postav odhaluje jejich skutečné záměry. „Literární“ začíná vstupovat do reálného života lidí. Hra vytvořená slovy na podstatě nic nemění, slova začínají být vnímána jako maska, jako záminka ke hře na „padlou bytost“ a „spasitele“. Autoři také uvažují o parodii romantického stylu na příkladu díla „Tisíc a jedna vášeň aneb Hrozná noc“. Čechov si pohrává s romantickými postupy, které se ve spisovatelově době staly klišé: přílišná podrobnost ve vyprávění, prolínání dějových linií, propojení přírody a vnitřního stavu hrdiny. Využití detailů pomáhá Čechovovi nejen vytvářet obraz známý již z předchozí literatury, ale také jej destruovat. Čechov vždy snižuje a redukuje to, co má vyjadřovat sféru vysokých duševních hnutí, ať už pomocí portrétní charakteristiky nebo uměleckého detailu. Autoři docházejí k závěru, že Čechov parodicky reinterpretuje literární klišé (děj, obraz, detail, portrét, téma atd.), které se v literatuře dané doby monotónně opakovaly. Čechov tedy neodmítá klišé předchozí literatury, ale tvořivě je překonává pomocí detailu, hry, využití disonance, což mu umožňuje vyjádřit své hodnocení stavu jemu současné literární situace. |