Informace o publikaci
Testy únikového chování s půdními bezobratlými
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Půdní bezobratlí se vyskytují v půdách po celém světě. Podílejí se na rozkladu organických látek, procesech humifikace, transportu minerálních částic a koloběhu živin v půdě. Zástupci hlavních skupin (žížaly, roupice, hlístice, chvostoskoci, korýši, atd.) jsou dostatečně citliví vůči působení environmentálních polutantů a stresujícím podmínkám půdního prostředí (změny vlhkosti, salinity, pH půdy, nedostatek potravy). Bývají proto využíváni jako modelové organismy v testech toxicity, ve kterých je sledováno přežívání dospělců a schopnost rozmnožovat se. Tyto testy ovšem trvají až několik týdnů. Jejich vhodným doplňkem proto může být rychlejší, pouze dvoudenní test únikového chování. Tato screeningová metoda je přitom založena na předpokladu, že organismy disponují chemoreceptory citlivými právě k nevhodným půdním vlastnostem anebo kontaminaci. Jsou proto schopné unikat z více do méně stresujícího prostředí nebo se mu zcela vyhýbat. V tomto testu je tak vyhodnocován počet organismů v testované půdě oproti půdě kontrolní (např. přírodní půda z pozaďové lokality, půda umělá). Test únikového chování je navíc možné využívat nejen při ekotoxikologickém výzkumu (hodnocení potenciálního znečištění půd, vliv konkrétní chemikálie na půdní organismy) ale také v ekologických studiích (preference/výskyt/absence organismů v půdách z různých lokalit). V rámci experimentální práce byl na pracovišti autorů úspěšně zaveden test únikového chování s roupicemi druhu Enchytraeus albidus, Enchytraeus crypticus a ověřena použitelnost tohoto testu v různých typech studií, zaměřujících se na vliv fyzikálně-chemických vlastností půd (umělá půda versus půdy přírodní) a kontaminace kontrolní přírodní půdy (pesticid Karbendazim) na únikové chování roupic. Výsledky naznačují větší míru únikového chování u druhu E. albidus než u druhu E. crypticus a větší preferenci přírodních půd před půdou umělou. V případě Karbendazimu se únikové chování roupic zvyšovalo s narůstající koncentrací pesticidu v půdě (EC50 = 7,63 mg/kg). Test únikového chování byl dále použit při testování směsí tuhých odpadů (popílek, dřevní štěpka, kontaminovaná půda). Dráždivý účinek odpadních směsí na roupice se zvyšoval v tomto pořadí: půda < dřevní štěpka < popílek. |
| Související projekty: |