Informace o publikaci
Akutní a chronická expozice sigma ligandu haloperidolu na modelu izolovaného srdce potkana
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Haloperidol patří mezi butyrofenonová neuroleptika, vážící se v nanomolárních koncentracích na sigma receptory. Vazba na srdeční sigma receptory je často doprovázena závažnými, život ohrožujícími arytmiemi, jejichž mechanismus vzniku nebyl doposud plně objasněn. Cílem studie bylo zhodnotit efekt sigma ligandu haloperidolu na 3-D elektrogramu na modelu izolovaného srdce laboratorního potkana. Zaměřili jsme se na změny srdeční frekvence, délku QT intervalu a výskyt arytmií. Do studie bylo zařazeno 21 samců laboratorního potkana Wistar. Zvířata byla rozdělena do dvou skupin – akutní (A, 11 zvířat, 260g) a chronická (CH, 10 zvířat, 231g). Zvířatům ze skupiny A nebyla podána žádná substance dříve, než byly sledovány účinky haloperidolu přímo na modelu izolovaného srdce. Osmi zvířatům ze skupiny CH byl po dobu tří týdnů intraperitoneálně aplikován haloperidol a dvěma vehikulum v dávce 2 mg/kg tělesné hmotnosti. 24 hodin po poslední injekci bylo izolováno srdce a sledovány účinky haloperidolu jako u skupiny A. Srdce byla vyjmuta v hluboké éterové anestesii a následně perfundována podle Langendorffa Krebs-Henseleitovým roztokem (CaCl2 1.2 mM) za konstantního perfuzního tlaku (85mmHg) a teploty 37 C. Experiment byl rozdělen na čtyři 30-ti minutové fáze: kontrola, 10nM haloperidol, washout, 10nM haloperidol. V průběhu celého experimentu byl bezdotykovou metodou snímán 3-D elektrogram. Naměřené parametry byly vyjádřeny v procentech oproti kontrole. Výskyt arytmií byl klasifikován dle Lambeth Conventions. Ve skupině A nevykazovala normalizovaná srdeční frekvence žádné významné změny. Ve skupině CH jevila signifikantní tendenci k poklesu v průběhu celého experimentu (párový t – test, p<0.001). Během obou aplikací haloperidolu u A skupiny došlo k významnému prodloužení QT (p<0.005). Tento efekt byl částečně reverzibilní (p<0.005). Skupina chronicky léčených zvířat vykazovala podobné změny, které však nebyly signifikantní. Po akutní expozici haloperidolu u neléčených zvířat se objevily arytmie různé závažnosti, u chronicky léčených se nevyskytovaly žádné. Dlouhé QT je významným predikčním faktorem vzniku arytmií. Výskyt arytmií ve skupině akutně léčených zvířat můžeme vysvětlit prodloužením QT intervalu pod vlivem haloperidolu. Pravděpodobnou příčinou sníženého efektu haloperidolu při jeho druhé a opakované aplikaci je down-regulace sigma receptorů. |
| Související projekty: |