You are here:
Publication details
Klimatická litigace – důsledky pro soukromý sektor
Authors | |
---|---|
Year of publication | 2022 |
Type | Appeared in Conference without Proceedings |
MU Faculty or unit | |
Citation | |
Description | Cílem první části přednášky je seznámit účastníky konference se základními principy klimatického práva, zejména potom s mezinárodněprávními závazky plynoucími z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které byly následně specifikovány prostřednictvím Kjótského protokolu či Pařížské dohody. V reakci na neuspokojivé tempo snižování emisí skleníkových plynů se můžeme stále častěji setkat s tzv. klimatickou litigací, v důsledku čehož jsou státy konfrontovány s tím, že nekonají dost v oblasti snižování emisí skleníkových plynů tak, aby dostály svým klimatickým závazkům. V druhé části přednášky autor popisuje nedávná rozhodnutí, zejména věci Urgenda Foundation v. State of the Netherlands či rozhodnutí Městského soudu v Praze v případě první české klimatické žaloby. Klimatické litigaci ovšem nečelí pouze státy. Rok 2021 byl dle London School of Economics rekordní v počtu případů klimatické litigace vůči soukromým společnostem. Z 193 zaznamenaných zahájených sporů byly v 38 případech žalovány soukromé společnosti. Třetí část přednášky popisuje trendy v případě klimatické litigace vůči soukromým společnostem. Žalobci nejčastěji poukazují na podíl soukromých společností na změně klimatu (např. Saúl Luciano Lliuya v. RWE), nedostatečnou aktivitu soukromých společností v boji proti změně klimatu (Milieudefensie et al v Royal Dutch Shell) a greenwashing (Fossielvrij NL - supported by ClientEarth and Reclame.NL vs. KLM Air France). Autor následně analyzuje právní úskalí spojená s jednotlivými druhy klimatické litigace. |