Projekt usiluje o systematickou aplikaci vybraných metod formalizovaného modelování a výpočetních simulací při studiu dynamiky šíření náboženských představ a forem chování. V tomto smyslu je cílem projektu rozšíření akademického studia náboženství o specifický metodologický rámec. Ten by na jedné straně umožnil nové způsoby studia a vysvětlování konkrétních historických změn, na straně druhé přispěl k řešení obecnějších otázek spjatých s faktory ovlivňujícími dynamiku kulturních systémů.
Základem projektu je řešení čtyř případových studií zaměřených na náboženské tradice antického Středomoří (ísidovské kulty, mithraismus a rané křesťanství), které je navzdory jejich historické specifičnosti možné nahlížet shodnou teoreticko-metodologickou optikou, tj. skrze procesy (1) šíření náboženských představ a forem chování na úrovni populací, (2) odehrávající se v dlouhých časových obdobích, (3) studované na základě torzovitých pramenů, (4) nahlížené z hlediska teoretického konceptu difúze inovací, (5) podléhající specifickým environmentálním, sociálním a kognitivním faktorům. Tyto čtyři studie jsou volené jak z hlediska jejich podobnosti, tak s ohledem na jejich komplementární specifika. V tomto smyslu projekt usiluje o ustanovení “metodologické laboratoře”, jejíž sondy umožní připravit půdu pro práci dalších badatelů kombinujících historiografii s metodami formalizovaného modelování.
Formalizované modelování je v rámci studia historických procesů koncipováno jako inovativní třetí cesta překračující tradiční induktivní analýzu pramenů i deduktivní aplikaci sociálněvědných a kognitivněvědných teorií. Výpočetní modely je možné nahlížet jako formu teoretického experimentu, který umožňuje při vysvětlování náboženství překročit limity dané torzovitostí pramenů i nemožností vystavit sociokulturní a historickou komplexitu tradiční laboratorní redukci.

Publikace