Osobnosti Masarykovy univerzity

Šestatřicátník a přítel Václava Havla, tvůrce plný vášně a touhy po kráse.

Vlastním jménem Jiří Paukert vystudoval v padesátých letech dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Poezii začal psát pod pseudonymem Kuběna. Byl součástí tzv. generace šestatřicátníků – Václava Havla, Pavla Švandy, Violy Fischerové a dalších významných tvůrčích osobností té doby.

Básně Jiřího Kuběny jsou homoerotické, prodchnuté vírou a náboženskými motivy, tedy náměty, které byly ve své době nepublikovatelné. Své literární dílo tak Kuběna vydával dlouho a výhradně v samizdatu, případně v exilu, a účastnil se pouze neoficiálních čtení.

Od závěru padesátých let pracoval jako historik umění na Ústavu památkové péče a po roce 1989 se stal kastelánem hradu Bítov, kde se za jeho správy po několik let pořádala velkolepá setkání básníků a umělců různých generací. Poblíž „svého“ milovaného hradu je také na starém hřbitově pohřben. Byl znám svými katolicko‑konzervativními postoji a byl přesvědčeným zastáncem moravské samosprávy a monarchistického státního uspořádání.

Cestou k hradu

Jdeme v té rouře aleje V té rouře
Nad níž hučí bouře Dřív než svou vodu vyleje
Ty Ivane buď stále se mnou
Až dojdeme do toho hradu Do toho hradu
Loupežníci smát se budou Hoho Po západu
Tvé vlasy hladím jak hřívu jemnou

ze sbírky Zpívající voliéra (1953), vydáno 1996 (první vydání)