Rozvoj internetu přinesl soutěžnímu právu klady i zápory. Snížením informační asymetrie mezi zákazníky a soutěžiteli internet jistě soutěžnímu právu ulehčil práci. Na druhou stranu však přenos dat v reálném čase stírá rozdíly mezi úmyslnou koluzí a neúmyslným následováním, jako je tomu například v případě automatizovaných cenových algoritmů. Zároveň množství dat v držení soutěžitelů umožňuje jednodušší zneužití trhu prostřednictvím cenové diskriminace. Dalším komplikujícím faktorem je zásadní rozšíření nového protiplnění za určité služby, a to poskytování dat. Zdánlivě tak na trhu existují služby „zadarmo“ (bez peněžního protiplnění příjemce) a v některých případech není jednoduše možné určit stabilní tržní cenu. Internet tak způsobil ústup ceny vyjádřené v penězích z pozice hlavního a rozhodujícího faktoru při posuzování chování soutěžitelů.
Cílem projektu je analyzovat dosavadní rozhodovací praxi soutěžních úřadů a soudů v rámci Evropské unie, a to se zaměřením na rozhodovací praxi Evropské komise a Soudního dvora Evropské unie, tuto praxi zhodnotit a při shledaných nedostatcích případně navrhnout, jak tyto otázky v budoucnu posuzovat. Výzkum by se měl zaměřit zejména na vymezování relevantního trhu v kontextu internetových platforem a chápání dat jako podstatného faktoru při analýzách potenciálního tržního chování soutěžitelů v internetovém prostředí. Dále by měl analyzovat dosavadní vývoj v přístupu k automatizovaným cenovým algoritmům, které již v současnosti využívá množství internetových prodejců.

Publications